Břasy si připomínaly sto let od narození Jiřího Potůčka-Tolara.

4.8.2019
Martin Marek

potucek_uvProsluněná sobota posledního červnového víkendu, se stala dnem tradiční vzpomínkové akce, konané v Břasech na severním Plzeňsku. Byla věnována uctění památky Jiřího Potůčka, který právě zde prožil mladá léta svého života. Za druhé světové války vstoupil do řad československé zahraniční armády. Následně prošel spojařským výcvikem. Do okupované vlasti se vrátil v rámci výsadku SILVER A. Letošní oslava měla ovšem nádech výjimečnosti. V roce 2019 uplynulo od narození J.Potůčka rovných sto let. Účastníků se sešlo několik desítek. Z řad státní správy, zájmových organizací i veřejnosti. Vzpomínku kromě obce Břasy podpořili svojí účastí zástupci Plzeňského kraje, města Plzně, parlamentu ČR, AČR, ČSOL, České obce sokolské a mnoha vojenských spolků nebo klubů. Účast posledně jmenovaných doprovázely zajímavé ukázky. Technika, výzbroj, výstrojní součástky či předměty denního užití. Někteří členové přišli v dobových uniformách. Hudební atmosféru vykouzlilo těleso vojenské hudby známé jako „Kapela pětatřicátého plzeňského pěšího pluku – FOLIGNO“.

potucek_1

Kapela pětatřicátníků rozhodně nezahálela.

potucek_2

Ukázky výstroje.

Kdo byl onen mladý muž, jenž se tak výrazně ovlivnil osud svůj i mnoha dalších lidí? Narodil se 12.července 1919 v Brunecku v Itálii. Oba rodiče pracovali ve službách hraběte Šternberka. Rodina později přesídlila do Břas, v té době známé jako Vranov u Rokycan. Zde prožil prakticky celé dětství i dospívání. Prostředí masarykovské republiky, protkané sokolstvím a odkazem legií, pravděpodobně formovalo jeho hluboké vlastenectví. Obecnou školu vychodil ve Vranově (Břasech). Měšťanskou školu v Horním Stupně. Po absolvování kurzu v Radnicích nastoupil k firmě Baťa, kde se vypracoval na gumárenského instruktora. Rozbití republiky ho zastihlo v Jugoslávii. Pracoval tam jako gumárenský instruktor již zmíněné firmy Baťa. Ačkoli neprošel prezenční vojenskou službou, rozhodl se vstoupit našich jednotek v exilu. Přes Řecko, Turecko a Sýrii odešel do Francie. Zde byl v Agde 14. ledna 1940 prezentován do Čsl. zahraniční armády. Obdržel zařazení k telefonní rotě jako spojař. Stihl ještě výcvik s radiovou technikou, nicméně pak přišel Německý útok na západní Evropu. Do bojů ČS jednotek ve Francii se nezapojil. Po jejím pádu evakuoval do Velké Británie. Díky své kvalifikaci opět putoval ke spojařům. 28. října 1940 byl povýšen na desátníka. Ještě před tím, konkrétně v září, ho vybrali do výcviku pro zvláštní úkoly. V průběhu náročné přípravy se seznámil mimo jiné s prováděním sabotáží. Jako parašutista-radiotelegrafista byl součástí tříčlenné paradesantní skupiny pod označením SILVER A. Dalšími členy skupiny byli Alfréd Bartoš (velitel) a Josef Valčík. Společně se skupinami SILVER B a ANTHROPOID došlo k jejich vysazení na území tehdejšího protektorátu v noci 29.12.1941. Konkrétně SILVER A seskočila u obcí Podmoky a Senice poblíž Poděbrad. Hlavním úkolem skupiny bylo udržování spojení s Londýnem prostřednictvím radiostanice Libuše. První relaci se podařilo navázat již 15. ledna 1942. Potůček získal zaměstnání jako noční hlídač v kamenolomu Hluboká nedaleko obce Ležáky. Používal falešnou identitu na jméno Alois Tolar. Díky Potůčkovi byla Libuše velmi aktivním pojítkem mezi protektorátem a Londýnským exilem. Sám Potůček osvědčil rozsáhlý talent pro improvizaci, když dokázal radiostanici udržovat v chodu, navzdory chybějící technické podpoře i součástkám. Věděl o riziku zaměřování okupanty. Proto radiostanici přemísťoval. Jeho vysílání mělo poměrně zásadní význam pro domácí odbojové hnutí. Likvidace zastupujícího protektora,Reinharda Heydricha,odstartovala poslední – tragickou – etapu Potůčkova mladého života. Rozsáhlé represe nacistické moci vedly k těžkým ztrátám českého odboje. Rozjela se popravčí mašinérie. 10.6.1942 nacisté vyvraždili Lidice. V nastalé psychóze člen jiného výsadku – Karel Čurda – neunesl tíhu situace a vydal se gestapu. Tím způsobil zkázu prakticky celé zpravodajské sítě. Během několika dní zůstal Potůček sám. Josef Valčík padl společně s dalšími parašutisty v kryptě kostela v pražské Resslově ulici. Bartoš se zastřelil při pokusu uniknout z obklíčení gestapáků v pardubických ulicích. Podezření z podpory radiostanice Libuše přimělo okupanty vypálit osadu Ležáky, včetně povraždění jejich obyvatel (24.6.1942). Poslední depeši odvysílal J.Potůček o dva dny později. Gestapo ale utahovalo smyčku. 30.6.1942 spustilo rozsáhlý zátah. Potůčkovi se sice podařilo prostřílet z obklíčení u svého úkrytu na Končinách u Bohdašína, jenže mu nikdo nechtěl pomoci. Utíkal. Neměl žádný úkryt. Místními byl buď odmítnut, nebo rovnou udán protektorátnímu četnictvu. Hrdinů nebylo. Za pomoc hrozila poprava s celou rodinou. Musel tedy zůstat v lesích. Kontakt s veřejností znamenal okamžité obnovení pronásledování. Vyhladovělý a unavený, usnul v křoví nedaleko obce Trnová, poblíž Rosic. To se mu stalo osudné. 2.7.1942, deset dní před jeho třiadvacátými narozeninami, ho tam nalezl štábní strážmistr protektorátního četnictva Karel Půlpán. Ranou ze služební pistole ukončil život Jiřího Potůčka.

potucek_3

Oficiální hosté a zástupci organizací.

potucek_4

Přístřešek poskytoval divákům příjemný stín.

Vzpomínková akce u příležitosti sto let od narození Jiřího Potůčka – Tolara, měla veškeré atributy důstojného připomenutí odvahy a vlastenectví. Konala se přímo před budovou obecního úřadu Břasy. Zde se v trávníku nachází pamětní deska z roku 2009, věnovaná také památce Jiřího Potůčka-Tolara.

potucek_5

Pamětní deska umístěná v trávníku před budovou obecního úřadu.

Organizační podporu poskytoval místní Sbor dobrovolných hasičů. Dorazivší návštěvník obdržel po příchodu odznak ve formě placky. V budově úřadu čekalo na všechny milé občerstvení. U pomníku ve tvaru padáku stála čestná stráž členů ČSOL a Sokolské mládeže.

potucek_6

Sokolové a dnešní následovníci bratrů-legionářů – symbol tradičního vlastenectví.

Kromě vlajky České republiky a obce Břasy, měl své místo na stožáru též prapor Britského letectva a samozřejmě vlajka Velké Británie. Právě z britských ostrovů vyrážely výsadky na své mise do protektorátu. Za nepřátelské linie je odvážely bombardéry 138. perutě RAF.

Pod těmito prapory nastupovalo mnoho našich hochů k tvrdému výcviku i do akce.

Pod těmito prapory nastupovalo mnoho našich hochů k tvrdému výcviku i do akce.

Zástupci médií si nenechali ujít příležitost k natočení rozhovorů s pamětníky. Především panem Antonínem Burdychem. Jeho rodina ukrývala radistu ve svém domě v Končinách. Vystavená technika klubů lákala k prohlídce, zejména dětské návštěvníky.

potucek_8

Pamětník při rozhovoru s televizním štábem.

potucek_9

Vzorně udržovaná technika vojenských klubů.

V úvodu oficiální části přednesl svůj projev starosta obce pan Ing. Mgr. Miroslav Kroc, hejtman plzeňského kraje Josef Bernard i poslanec Martin Baxa.

potucek_9a

Starosta obce Břasy při úvodním projevu.

potucek_10

Poslanec PČR pan Martin Baxa připomněl odkaz J.Potůčka.

Opravdu netradičním počinem bylo odvysílání vzkazu pro Jiřího Potůčka v Morseově abecedě, čehož se ujal bývalý rádio operátor ČSA. V dalším vystoupení dojal přítomné osud jedné rodiny z Rokycanska, která byla celá zastřelena v době heydrichiády.

Vysílání vzkazu pro J.Potůčka v abecedě, jíž by určitě rozuměl.

Vysílání vzkazu pro J.Potůčka v abecedě, jíž by určitě rozuměl.

A došlo také na křest knihy. Tentokrát se křtila publikace „Nebylo jim souzeno žít“, věnovaná sokolskému odboji za druhé světové války. Popisuje pohnuté osudy sto šedesáti sokolů a sokolek, členů Sokolské župy Podkrkonošské-Jiráskovy a částečně i Sokolské župy Orlické (tj. oblast Trutnovska, Náchodska, Rychnovska, Královéhradecka a částečně i Orlickoústecka), kteří byli za své vlastenectví vězněni a popravování v těžkých letech německé okupace. Knihu pokřtila paní Iveta Irvingová posypáním písku z doverských pláží, nad nimiž se naši letci v RAF vraceli z bojových letů.

potucek_12

Paní Irvingová spolu se zástupkyněmi sokolů křtí knihu.

potucek_13

Pokřtěná publikace v prodejním stánku.

Následovalo položení květinových darů přítomnými oficiálními hosty i veřejností k pomníku.

potucek_14

Oficiální hosté s květinami.

potucek_15

Veřejnost s věnci a kyticemi.

Ve slavnostních uniformách dorazili dobrovolní hasiči z pardubických Sezemic. Za historické kluby zmiňme například Letecký historický klub gen. J. Irvinga, Plzeň z.s. v čele s předsedou panem Tomanem a jednatelkou paní I.Irvingovou.

potucek_16

Zástupci dobrovolných hasičů ze Sezemic.

potucek_17

Delegace Leteckého historického klubu z Plzně.

Hudební kulisu, včetně státní hymny ČR, po celou dobu vytvářela „Kapela pětatřicátého plzeňského pěšího pluku – FOLIGNO“. V prvním patře obecního úřadu se pak zájemci mohli seznámit s výstavou věnovanou protinacistickému odboji v letech druhé světové války.

potucek_18

Bohaté květinové dary ukazují, že odkaz J.Potůčka je pořád s námi.

Jiří Potůček-Tolar si zaslouží naši stálou vzpomínku. Za své odhodlání. Za projevenou lásku k vlasti. I za své mládí, které přinesl na oltář vítězství nad německým nacismem. Od jeho smrti nás dělí více než sedm desítek let. Přesto je stále pro mnohé inspirací. Například tím, že neváhal odejít do zahraničí, aby se podrobil disciplíně v armádních jednotkách. Tím, že se dobrovolně přihlásil k úkolu, s vědomím malé šance na přežití. Nebo tím, jak směle plnil své poslání a nechtěl se vzdát ani přesile nepřátel. Až si kladu otázku, kolik dnešních dvacetiletých mužů by takové riziko pro Českou republiku podstoupilo. Jiří Potůček-Tolar je pro nás tím nejlepším příkladem.

Zažijte alespoň na chvíli atmosféru důstojné vzpomínky na Jiřího Potůčka-Tolara. Krátký klip Vás přenese do Břas v onu poslední červnovou sobotu.

Fotografie:

Martin Marek

Odkazy:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_Pot%C5%AF%C4%8Dek

http://www.vhu.cz/posledni-depese-od-libuse/

https://www.obecbrasy.cz/

http://www.csol.cz/

http://leteckyhistorickyklub-plzen.cz/

http://www.kapela35.cz/

 

podpora_VIM_web_zmensene

Žádné komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>