Československá revoluční medaile

14.12.2020
Martin Marek

cs_rev_med_uvPočátky naší novodobé faleristiky jsou spjaty s dobrovolnickými jednotkami na frontách Velké Války a odbojem, domácím i zahraničním. Vznikala prakticky souběžně s restaurací samostatné státnosti. Pro ocenění vojenských činů byla určena dvě poměrně známá vyznamenání. Československý válečný kříž 1914-1918 (a) a Řád sokola (b). Pomyslnou trojici záhy doplnila další dekorace, ovšem tentokrát s přesahem do civilní sféry. Na scénu vstoupila Československá revoluční medaile. Jak už sám název napovídá, medaile oceňuje zásluhy související s československým odbojem, v dnešní terminologii je to tzv. první odboj. Co si pod tím můžeme představit není až tak složité. Vznik samostatného státu – Československa – byl doprovázen revolučním bojem za jeho samostatnost. Přesněji řečeno vyvázání se z habsburského područí. Zapomínat nesmíme ani na změnu státní formy z monarchie na republiku. Za odboj je souhrnně považována dobrovolná účast v řadách ČS zahraničního vojska a zapojení do domácí odbojové činnosti. Obojí mělo svůj nezastupitelný význam. ČS vojsko jako součást spojenecký sil – armád Dohody – legitimizovalo právo na samostatnou státní existenci. Odboj na domácí půdě zase vytvářel nezbytné předpoklady pro následné převzetí moci. Medaile jako taková se stala vyjádřením odměny těm, jejichž úsilí přispělo k vítěznému zakončení „revolučního boje za samostatnost“.

28._říjen_1918

Praha, Václavské náměstí 28.10.1918 – jeden vrcholů naší národní revoluce (1)

Československá revoluční medaile byla založena dekretem prezidenta republiky ze dne 1.prosince 1918. Tím se výrazně liší například od ČS válečného kříže, jež vznikl dekretem prozatímní vlády. Publikace „ČESKOSLOVENSKÉ ŘÁDY A VYZNAMENÁNÍ“ z roku 1964, uvádí že, cituji: „Byla založena dekretem ministra zahraničních věcí podepsaným za prezidenta republiky v Paříži dne 2.prosince 1918.“(c) Pro úplnost uveďme, že T.G.Masaryk pobýval v listopadu 1918 v USA.  20.11.1918 už jako hlava nového státu odplul z New Yorku do Evropy. Navštívil Velkou Británii a vzápětí Francii, kde 9. prosince 1918 provedl v Darney přehlídku Československých legií. Na území republiky vstoupil 20.12.1918. Podle opisu Masarykova diáře se prezident nacházel 1.12. ještě ve Velké Británii. Do Francie měl dorazit 7.12. V tom případě odpovídá citace z roku 1964 realitě. Dekret byl podepsán Edvardem Benešem v zastoupení prezidenta. Zakomponován do legislativy vzniklého státu se tato medaile dočkala stejně jako ostatní vyznamenání „převratové“ doby k 10. dubnu 1920, zákonem č.243.

cs_rev_med_2

T.G.Masaryk v Táboře při svém návratu z exilu 21.12.1918 (2)

Jestliže u ČS válečného kříže 1914-1918 panují určité nejasnosti ohledně autorství, u ČS revoluční medaile tomu tak není. Je jím Francouz Antoine Bourdelle – věhlasný sochař přelomu devatenáctého a dvacátého století. Ačkoli sochařství patřilo bezesporu k jeho nejznámějšímu dílu, věnoval se také medailérství. A to je poznat právě na popisované medaili. Její výtvarné zpracování nese rukopis vysoké úrovně. Dojem podtrhuje provedení přívěsku, který je z masivního bronzu.

CS_kriz_2

Antoine Bourdelle se svým dílem, Héraklés – lučištník, dnes k vidění v Metropolitním muzeu umění, New York (USA) (3)

Ocenění Československou revoluční medailí bylo určeno pro vojenské osoby, či příslušníky domácí odboje – civilisty. Přesněji řečeno, udělena měla být: „. všem čs vojenským dobrovolníkům a občanům, kteří doma organizovali pomoc odboji.“. Prakticky ji měli získat všichni legionáři. Dále pak osoby, které prokázaly svůj podíl na domácím odboji. Nicméně existuje ještě další výklad. Ocituji publikaci „ČESKOSLOVENSKÉ ŘÁDY A VYZNAMENÁNÍ“, která v pasáži o ČS revoluční medaili uvádí toto: „…dobrovolníkům čs. armády za 1. světové války a československým občanům spojeneckých a spřátelených států za zvláště vynikající vojenskou, politickou a organizační činnost ve prospěch osamostatnění Československé republiky za první světové války“. Poměrně dlouhé, že? Dikce textu jak ze stranické kanceláře. O odboji ani zmínka. Nicméně naprosto správně je upozorněno na spojenecké i spřátelené státy. Ačkoli mezinárodní přesah medaile není tak rozsáhlý jako v případě ČS válečného kříže 1914-1918, přece jen tam je. Mezi dekorovanými najdeme například dva francouzské důstojníky a jednoho z Ruska.

cs_rev_med_4

Revoluční medaile ve společnosti ČS válečného kříže 1914-1918 a Řádu sokola rozhodně nepůsobila laciným dojmem (4)

Oceněná osoba obdržela společně s medailí umělecky provedený dekret. Ten měl v záhlaví kresbu kombinovaného znaku ČS zahraničních vojsk, tzv. legionářského aliančního znaku, spojujícího v sobě symboly Čech, Moravy, Slezska a Slovenska. Grafika pokračovala rámcem ve formě pětiúhelníku s vrcholem otočeným dolů a následujícím textem – přepis dle vzoru:

cs_rev_med_dekret_prepis

 

Většina publikovaných zdrojů se shoduje na definici „udělení“, což nakonec dokládá i text na dochovaných exemplářích. Nicméně zásadní odlišnost interpretuje opět již zmiňovaná kniha z roku 1964. V textu je výslovně uvedena jako forma „propůjčení“, nikoliv „udělení“. Drobnou pikantností je ve stejné publikaci umístění revoluční medaile na list společně s odznakem ČS partyzána a Pamětním odznakem osvobozených politických vězňů. Jen pro úplnost dodejme, že oba zmiňované odznaky se týkají let druhé světové války, tedy o více než dvě dekády později.

cs_rev_med_5

ČS revoluční medaile ve společnosti odznaků vydaných po roce 1945 (5)

Sama medaile působí poměrně důstojně. Avšak ani v jejím případě nedošlo k dodržení hesla „V jednoduchosti je krása“. Na stuhu mohl být doplněn kovový lipový list či lipová ratolest za udělenou pochvalu. Pro vojáky útvarů, jímž se dostalo pochvaly jako celku v příslušném armádním rozkazu to byla lipová ratolest. Došlo-li k vyjádření pochvaly vyššímu celku – divize případně sbor – pak se jednalo o kovový lipový lístek. Tedy zcela stejný princip jako v případě ČS válečného kříže. Navíc mohly být na stuze umístěny štítky se jmény bitev, případně čísla pluků.

cs_rev_med_6

Mnou vlastněný exemplář ČS revoluční medaile oboustranně (6)

Medaili tvoří, jak je obvyklé, stuha a přívěšek. Přívěšek má tvar rovnoramenného řeckého kříže, jež se postupně rozšiřuje ke středu. Ramena jsou spojena mezikružím, čímž je docíleno kruhového tvaru medaile. Průměr se podle podkladů pohybuje v rozmezí 41-44 mm. Mnou vlastněný kus je na hraně rozmezí, což je 41 mm. Averzu vévodí figura jezdce na vzpínajícím se koni, přičemž jezdec drží prapor. Mezikruží je opatřeno nápisem po směru hodinových ručiček: „VZHŮRU NA STRÁŽ SVOBODNÝ NÁRODE“.

cs_rev_med_7

Averz přívěšku (7)

Také reverz je patřen figurou, tentokrát postavou ženy s křídly. Ve vztyčených pažích třímá nápis „ZA SVOBODU“. Žena stojí na klubku hadů, což je zcela jistě symbolika osvobození Českého a Slovenského národa z područí Rakouska a Uher. Mezikruží je bez textu, jen letopočty – 1914 vlevo od postavy – 1918 vpravo od postavy. Ve spodních partiích jsou vyvedeny vavřínové ratolesti – znamení vítězství. Listí se nachází také na prstenci, který spojuje přívěšek se stuhou. V tomto případě jsou to listy lipové. Některé popisy uvádí vavřín. Provedl jsem kontrolu lupou na vlastněném exempláři. Tvarově se jedná spíše o lípu.

cs_rev_med_8

Reverz přívěšku (8)

Stuha je jasně červené barvy, jejímž středem prochází bílý pruh s modrými lemy. Popisy udávají šíři středového pruhu jako 3-6 mm. Naměřeno 7 mm včetně lemů, 4 mm bez lemů, tedy jen bílý střed. Celá stuha by měla být v šířce 38-41 mm. Přeměření ukázalo šíři 39 mm, při délce – ohyb/ přívěsek – 50 mm. Pravděpodobně postrádala jehlici. Dekorace se našívala na uniformu nositele. Navzdory skutečně monumentálnímu vzhledu není ČS revoluční medaile zdaleka nejtěžší ve své třídě. Přívěšek provedený z plného bronzu váží sám osobě 24 g. Celá medaile se hravě dostane na 27 g. Váží prakticky stejně jako ČS válečný kříž 1914-1918 nebo Řád sokola. Kromě vlastní medaile existovala stužka a také miniatura. Miniaturu mohu popsat jako zmenšenou kopii medaile, přičemž zavěšení se dělo pomocí malého háčku na koci, nejpravděpodobněji do klopy.

 cs_rev_med_casova_osa3

Výroba probíhala ve dvou periodách. Nejprve mezi lety 1918-1919 ve Francii, takzvané „Pařížské“ vydání. To se vyznačuje drobnou odchylkou v rozměrech přívěšku (39×44 mm). Především se na něm nachází podpis medailéra, Antoine Bourdella – proložené iniciály A/B. Konkrétně na averzu u paty praporu. Pokud tam podpis není, velmi pravděpodobně se jedná o vydání mezi lety 1920-1938 v Československu. Navíc se objevují další verze přívěšku. Některé kříže jsou duté, zlacené, vyvedené z barevného bronzu nebo mají různý povrch. Tato medaile již po roce 1945 nerazila. Velké množství variant dalo ČS revoluční medaili především použití dodatkových štítků na stuhu – velmi obdobně jako u ČS válečného kříže 1914-1918. Tentokrát však v daleko větším rozsahu. Štítkem se vyjadřoval příslušnost ke konkrétnímu útvaru, účast ve významné bitvě anebo udělení pochvaly. Jejich vzhled byl poměrně přesně definován. Pochvala –lipový list/lipová ratolest. Bitvy a pluky – nápis nebo číslo v rámečku obdélníkového tvaru, ražené z kovu. Samostatný štítek existoval pro příslušníky České družiny a dobrovolníky sloužící v řadách francouzské cizinecké legie. V Paříži ražené exempláře bývají někdy k vidění s typem závěsu – hrazdičkou. Ta se běžně používala u francouzských vyznamenání. U nás zavedena nebyla. Podobné užití je zaznamenáno u nejstarších kusů – a nejhodnotnějších – Řádu sokola. Další vyskytující se odchylkou je štítek ARGONNE. Zaznamenal jsem nabídky na medaili se štítkem ARGONNY. Geograficky se jedná o přírodní oblast na severu Francie. Tvar s „Y“ je z polského jazyka. Osobně mám obavu, že jde o nepůvodní štítek. Ostatně některé kusy nabízené prodejci jsou často opatřeny nepůvodními doplňky. Pravděpodobně pro zvýšení atraktivity – prodej za vyšší cenu. Nezvykle velká plukovní čísla. Vavřínová ratolest místo lipového lístku. Hvězdičky. Nemohu ovšem vyloučit, že tyto úpravy si na medailích dělali dodatečně sami legionáři, a to především z francouzských pluků. Například použitím plukovních límcových čísel či jiných atributů faleristiky země galského kohouta. Do očí bijící jsou nerealistické kombinace štítků z bojišť. Prostě lidská kreativita někdy nezná mezí.  Sběratelé si musí dávat pozor co kupují. Následující grafika obsahuje přehled původních doplňků na ČS revoluční medaili.

cs_rev_med_stitky_upd

 

Medaile byla svojí povahou určena pro širokou skupinu oceněných. Podíváme-li se mezi vojáky – legionáře, narazíme na několik zajímavých osobností. Například generál Otakar Husák, účastník bitvy u Zborova a svého času ministr národní obrany. Nebo jiný muž ve stejné funkci, tentokrát exilové vlády v Londýně, generál Sergej Ingr. Nacisty popravený generál za odbojovou činnost, Alois Eliáš (d). Dvě významné postavy našeho letectví. Generál Alois Vicherek a armádní generál, maršál RAF, Karel Janoušek. Nemůžeme zapomenou ani na generála, který vedl naše vojáky do písečných dun u Tobruku, Karla Klapálka. Nebo Rudolfa Viesta, generála, který za svoji účast ve Slovenském Národním Povstání zaplatil životem. Do povstání – tentokrát pražského – se zapojil jiný nositel medaile – generál František Slunéčko. A najdeme tam osobnosti poněkud kontroverzní, mezi ně patří Lev Prchala. Byl udělen všem třem zakladatelům společného státu Čechů a Slováků – T.G. Masarykovi, E. Benešovi a gen. M.R. Štefánikovi. Na prsou ho mělo dokonce několik zahraničních důstojníků. Například francouzský generál Armand Charles či jiný příslušník francouzského národa, dokonce velitel Československého zahraničního vojska na Rusi generál Maurice Janin. A takto bychom mohli pokračovat.

cs_rev_med_9

Skvěle viditelný exemplář medaile na hrudi generála Rudolfa Viesta, mezi Řádem sokola a Mezispojeneckou medailí za vítězství (9)

Ačkoli je Československá revoluční medaile někdy označována za nezajímavou, případně nevýznamnou, já sám to tak nevidím. Především osvědčovala aktivní účast oceněné osoby na vzniku samostatného státu. Již to samo o sobě je poměrně zásadní pocta. Ve své době se stala součástí trojice vyznamenání, vzniknuvších v počátcích republiky. Tedy je nesporně cenná z pohledu historie. A proto patří jí patří čestné místo v naší novodobé faleristiky.
Doplňující informace:

(a) Československý válečný kříž 1914-1918 – ZDE

(b) Řád sokola – ZDE

(c) RECENZE: „ČESKOSLOVENSKÉ ŘÁDY A VYZNAMENÁNÍ“- ZDE

(d) „LEPŠÍ SMRT, JAK OTROCTVÍ“– ZDE

Fotografie:

*1 – https://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:28._%C5%99%C3%ADjen_1918.jpg

*2 – Josef Jindřich Šechtl, 21.12.1918 https://commons.wikimedia.org/wiki/File:TGM_Tabor_21.12.1918_3462a.jpg

*3 – https://ca.wikipedia.org/wiki/Fitxer:Antoine_Bourdelle_b_Meurisse_1925.jpg   https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Antoine_Bourdelle-Hercules_the_Archer-Metropolitan_Museum_of_Art.jpg

*4 – Martin Marek © 2020

*5 – reprodukce „ČESKOSLOVENSKÉ ŘÁDY A VYZNAMENÁNÍ“, Naše Vojsko 1964

*6 – 8 Martin Marek © 2020

*9 – https://www.google.com/url?sa=i&source=images&cd=&cad=rja&uact=8&ved=2ahUKEwiH7pqkzerfAhUMfFAKHXdGD2MQjRx6BAgBEAU&url=https%3A%2F%2Fcs.m.wikipedia.org%2Fwiki%2FSoubor%3AArm.gen._Rudolf_Viest_low.jpg&psig=AOvVaw37c6EE_gS6m-bL6xs2LGg1&ust=1547463599645640

Zdroje:

Válka REVUE, červenec-srpen 2015

Vlastislav Novotný, ŘÁDY A VYZNAMENÁNÍ ČESKOLOVENSKA 1918-1948, 2011

František Lobkowicz, ENCYKLOPEDIE ŘÁDŮ A VYZNAMENÁNÍ, 1999

Dr. Vladimíra Macháček a pplk. Václav Amort, ČESKOSLOVENSKÉ ŘÁDY A VYZNAMENÁNÍ, 1964

https://www.irozhlas.cz/zpravy-tag/tgm-v-americe

http://tg-masaryk.cz/sd/novinky/hlavni-stranka/20192805-opis-diare-tgm.html

https://www.valka.cz/Revolucni-medaile-t105986

http://www.vyznamenani.net/

 

banner_vmi_2020_v3

2 Komentářů. Napsat komentář

Jaroslav Kozolka
22.12.2020 22:18

Výborne napísané.

Niekoľko poznámok.
– Ten štítok „S“, ktorý znamená Srbsko (pre legionárov zaradených v srbskej armáde) bol len malý, obdobný ako u čísiel plukov.
– Existujú rôzne druhy celých sérií štítkov podľa druhu písma a druhu kovu.
– Lipový lístok, ktorý máte na vyobrazenom vyznamenaní čs. Revolučnej medaily nie je správny. Originál bol jednoduchší, bol iba morený. Zobrazený lístok patrí k odznaku streleckej, bojovej a odbornej zdatnosti (1948-1950)
– Máte pravdu, aby si nositelia zlepšili, zvýraznili svoje medaile, dávali si namiesto malých veľké čísla útvarov, niekedy až príliš veľkými.

S pozdravom
Kozolka

Odpovědět
Martin Marek
23.12.2020 1:21

Děkuji za konstruktivní doplnění.
Štítek Srbska jsem opravil dle Vaší poznámky.
Co se týká lipového lístku, exempláře, které jsem měl možnost vidět měly tento typ, dokonce v několika případech. Pokud máte k dispozici náhled správného lístku, velmi bych to uvítal. Bohužel publikace, které mám ho neobsahují.
Předem děkuji

M.Marek

Odpovědět

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>