Je Schengen stále tím, kdo nás chrání?

21.4.2015
Martin Marek

Podívám-li se do zpráv v mediích, jímá mě znepokojení. Země strážící vnější hranici EU místo její ochrany diskutuji o tom, kam přerozdělit tisíce připlouvajících imigrantů. Má to pro mě takovou zvláštní příchuť. Stále si dobře pamatuji kontroly na hranicích a stejně tak obstrukce EU ohledně splnění podmínek pro vstup do Schengenskeho prostoru. Co všechno naše republika musela před vstupem udělat. Schengenská dohoda má zaručit volný pohyb osob včetně bezpečí. Uvolnění vnitřních hranic přepokládá zvýšení ostrahy těch vnějších. Ochrana EU by měla být postavena právě na tom, aby do otevřeného prostoru nepronikaly nežádoucí osoby. A Schengen bez ochranné úlohy prostě nefunguje. Vzdáním se vlastní ostrahy hranic jsme odpovědnost přenesli na další státy unie. Za to jim i platíme. A čeho jsme svědky? Místo fungující ochrany proti nežádoucím osobám je každý zachráněný utečenec, nelegálně příchozí na území EU, prostě přijat. Zde obdrží příslušné humanitární ošetření – což je v pořádku. Ovšem místo jeho následného návratu do země původu je vytvářen politický tlak jeho transfer do nitra EU. Docela kontrast pro českého občana, jehož v Bavorsku pár kilometrů za vnitřní (!) hranicí důkladně prověří německá policie. O co vlastně jde? Je to jen rychlé řešení pro někoho, kdo dostal peníze, ale ochranu hranic není schopen zajistit? Na úkor nás všech? A co vydírání Řecka, které na pokraji bankrotu vyhrožuje vpuštěním imigrantů do nitra EU, pokud nedostane peníze?  Imigranti se stávají nástrojem politického a ekonomického tlaku. Místo solidarity vydírání. Místo ochrany společné budoucnosti krátkodobé výhody. Toto není EU, pro niž jsem v referendu hlasoval. Pro mě osobně hluboké zklamání.

Pokračování této bezhlavě bezzubé politiky nám, občanům EU, přinese další příval imigrantů, kteří nebudou ekonomicky výkonní a jen zatíží náš sociální systém. To je první problém. Druhý přijde za pár let, až se začnou hlásit o svá importovaná kulturní práva. Opět na úkor nás ostatních, kdož jsme tady doma. Vše je nyní v rukou jednotlivých států. Záleží na nich, jak daleko ustoupí vydírání některých unijních zemí. Následující dny ukážou, zda národní reprezentace jsou složeny z pragmatických politiků myslících na blaho své země.

Martin Marek

Žádné komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>