Kdo obelhává naše žaludky a vysává peněženky.

25.6.2016
Martin Marek
halal_5

Ilustrační obrázek

Ukazuje se, že šmejdi, mají tuhý kořínek. Změnili taktiku. Na seniory už neútočí na soukromých prodejních akcích, ale pěkně je chytají na veřejnosti. V rámci zahrádkářských výstav. Na regionálních trzích. Nejsou však jediní. Další druh šmejdů skrytě útočí na peněženky i zažívací trakt nás českých konzumentů. Navíc na úkor občanských práv většiny obyvatel. Říkáte si, jak je to možné a kdo to je? Vysvětlím. Jako demokratická společnost máme právní systém založený na principu rovnosti před zákonem. Zákony vznikají v parlamentu. Nicméně státní moc, například ministerstvo, má možnost udělovat výjimky. Takové výjimky existují i ze zákona na ochranu zvířat, který se mimo jiné zabývá způsobem jejich porážky. Povolují provozování rituálních porážek z náboženských důvodů. Jedna je pro spoluobčany židovské víry, známý košer. Druhá pro vyznavače islámu, pod označením HALAL. Obě jsou postaveny na principu podříznutí zvířete bez omráčení. Jenže zatím co košer je pro přesně vymezenou skupinu konzumentů, HALAL takto omezen není. Slouží jako zdroj příjmů. Proto je různými cestami podstrkáván i „nevěřícím“. A bohužel je určité vyjmenované skupině lidí povoleno to, co jiným ne.

halal_2

Příklad loga HALAL

HALAL disponuje vlastní značkou, řekněme certifikátem. Aby mohlo maso obdržet certifikaci HALAL, musí splnit určité předpoklady. Ten první je, že zvíře je bez omráčení podříznuto muslimem a umírá za čtení veršů z koránu. Existují studie zpochybňující zdravotní nezávadnost masa z takto poražených zvířat, protože ve smrtelném stresu dochází k vylučování nežádoucích hormonů a kontaminaci bakteriemi. Ten druhý má zcela ekonomické aspekty. Prostě za každé certifikované maso obdrží příslušná muslimská obec poplatek. Ten by měl být použit pro šíření islámu. Pokud to shrneme: Maso takto poraženého zvířete má diskutabilní zdravotní úroveň a ještě z něho plynou peníze náboženské organizaci. A teď přijde to hlavní.  Certifikát podle standardu HALAL potřebují především všichni výrobci a obchodníci dodávající zboží na islámský trh. Zde to je v pořádku. Také v našem hlavním městě můžete běžně vidět stánky s rychlým občerstvením, které se logem HALAL vyloženě chlubí. Jenže se setkáváme s praxí, kdy je toto maso prodáváno také „nevěřícím“ spotřebitelům. Mnohdy se může jednat o skrytou formu. Například v některých stravovacích zařízeních – fast foody, restaurace. Existují dokonce podezření na dodávky do školních jídelen. Veřejně byly propírány také případy, kdy se takové zboží vyskytovalo v regálech určitých obchodních řetězců. Ví pak dotčený spotřebitel, co vlastně kupuje?  Ruku na srdce, kdo z nás studuje nápisy, nálepky a loga třeba na krůtách v akci?  Snadno pak může, vzniknou následující modelová situace: Pár českých seniorů bez vyznání zaujme leták s akční nabídkou. Hbitě vyrazí do nejbližší prodejny. S důvěrou zakoupí maso na nedělní oběd, na který pozvou svojí nejbližší rodinu. Nevšimnou si označení HALAL. Aniž to tuší, svým svátečním baštěním podpořili rituální porážku, zkonzumovali možná závadné maso a navíc podpořili islamizaci své země. Zdá se Vám to jako utopie? Možná ano, ale pokud se podíváte na počet podniků provozujících v ČR porážku HALAL a srovnáte to s počtem u nás žijících muslimů, narazíte na určitou zajímavost. Dle článku zveřejněného na portálu iDnes 16. 6. 2016, se v ČR HALAL způsobem porazilo v roce 2015 více než 104 tisíce kusů zvířat. Prim hrají brojleři.  Je-li muslimů v ČR 22 tisíc pak na každého připadá 4,7 zvířete. Prodejci si mnou ruce. Růst spotřeby dosahuje třiceti procent, přičemž je stále oblíbenější mezi Čechy! Co si o tom myslíte? Stejný článek obsahuje údaj ze Státní veterinární správy ohledně zvířat poražených košer způsobem. Bylo jich necelé čtyři tisíce. Přitom odhad v ČR žijících lidí židovského vyznání se pohybuje mezi 15-20 tisíci osob. Viditelný nepoměr, nezdá se Vám ? A opět se vracíme k diskusi, co je rituální porážka pro danou skupinu obyvatel a co naopak zdroj výhodných příjmů. Pokud si ještě vzpomenete na zveřejněné části zprávy BIS ze začátku minulého roku o nejasných tocích peněz z muslimských komunit v Česku, začne se utopie poměrně zásadně rozplývat. Samozřejmě…maso se může vyvážet, to nepopírám. K tomu je potřeba ovšem naopak dodat příležitostně odhalené kauzy takových podezřelých dovozů masa HALAL do republiky. A to už je cílené na širokou veřejnost, z drtivé části islám nevyznávající. Je na každém, aby si zodpověděl na otázku, zda chce konzumovat maso z rituálních porážek a k tomu financovat muslimskou komunitu. Jsme demokratická země. Rozhodujeme se sami. Děje-li se toto však skrytě, pak se jedná o podvod a ten kdo ho dělá, se stává oním pověstným „šmejdem“. A přitom existuje jednoduché řešení. Prostě výjimku zrušit.

halal_4

Výrobky HALAL v českých obchodech (ilustrační obrázek)

Ano, jednoduché to rozhodně je. Vždyť se nejedná o zákon. Výjimku může ministr prostě odepsat. Jenže na to chybí jedna podstatná věc. Politická vůle. Vím to sám moc dobře. Jsem jedním z aktivistů brojících proti této výjimce. Ministerstvo zemědělství je v rukou KDU-ČSL. Jak ministr tak jeho stranický předseda se takovému rozhodnutí z počátku bránili odbornými argumenty. Nakonec Pavel Bělobrádek je veterinář. Aktivistům se však podařilo vyvolat tlak a mě samotnému prosadit skrz pana poslance Valentu za KSČM dvě interpelace ministra zemědělství – referovala o tom např. iDnes. V závěru roku 2015 jsem jako občan poslal na ministerstvo zemědělství žádost o zrušení výjimky. Nestalo se nic. Tedy kromě toho, že jsem byl odkázán do patřičných mezí. Pan ministr je obratný taktik. Udělal dvě věci. Jednak podmínil zrušení výjimky pro HALAL zrušením výjimky pro košer, čímž do hry vtáhnul silnou kartu židovské obce. Židovská obec samozřejmě nesouhlasí. Jedna nula pro něho. V dalším kroku „otevřel“ diskusi s náboženskými obcemi – židovskou a muslimskou – o řešení této otázky. Skvělé! Zapojit do rozhodování ty, jichž se to dotkne, je demokratické a také chytré. Jednání samozřejmě uvázla  na mrtvém bodě. To se ale netýká počtu porážek, provozujícím HALAL. Skupina takových firem se pomalu rozrůstá. Již jich je nejméně osm oficiálních. Nedělám si iluzi o těch tzv.  „načerno“. Našli byste jí s největší pravděpodobností ve svém blízkém okolí. Dokonce některé patří koncernu Agrofert. Dle vyjádření mluvčího Agrofertu však možnosti výroby HALAL nevyužívají  (iDnes 16. 6. 2016). Na co  tedy certifikaci mají?

halal_1

Jak může vypadat potvrzení HALAL na výrobku v ČR (ilustrační obrázek)

Jako aktivista jsem také hledal podporu u dalších parlamentní stran respektive jejich poslanců. KSČM jsem již zmínil. TOP09 se jevila také docela slibně. Bohužel bez konkrétního výsledku. Postoj ČSSD je nemastný, neslaný, což vysvětluje koncept multikulturní společnosti vepsaný v jejich dlouhodobém programu. Ovšem ANO to byla vyloženě lahůdka. Poslanci za toto hnutí začali nejprve vyzvídat, kde všude se taková porážka provozuje. Zcela očividně se chtěli vyhnout napadání podnikatelských aktivit svého „vůdce“. Jeden z nich mi dokonce vysvětlil, že sám porážku HALAL zaváděl v konkrétním podniku, přičemž jí vnímá jako přidanou hodnotu naší společnosti pro muslimskou komunitu. Dvacetiletá praxe v prodeji průmyslových součástek mě naučila jedné věci. Jestliže chcete někoho přilákat, nabídneme mu přidanou hodnotu jako motivaci. Kladu si otázku, koho chce ANO přilákat do naší země?  Navíc výsledek jednání s ANO mě přinesl poznání o jednoznačném spojení politiky s ekonomikou bez ohledu na tradiční hodnoty našeho státu.

Zajímavé je, že směrnice EU vyžaduje, aby rituální porážka byla prováděna výhradně na náboženské půdě. Že by jatka byla svatostánkem ? To si rozhodně nemyslím. Některé země se s problémem popasovaly vcelku jednoduše. Prostě rituální porážky zakázaly – Dánko a Polsko (iDnes 18. 2. 2014). Proč u nás kolem toho musí být takové politické manévrování?

halal_3

HALAL kuře dokonce může mít značku KLASA (ilustrační obrázek)

Samozřejmě si můžeme položit otázku, zda naše společnost postavená na moderních principech musí mít ve svém právním pořádku rituální porážky? Napadá Vás nějaká rozumná odpověď? Kromě svobody vyznání mě nic jiného na mysl nepřichází. Ale pokud bude mít nějaké náboženství jako rituál obětování mladých panen, také mu to dovolíme?

Bohužel, celá ta věc pravděpodobně má daleko hlubší podtext, který nám obyčejným občanům uniká. Je jím plíživé vkrádání islámských pravidel do našeho právního řádu. Začalo to výjimkou ze zákona na ochranu zvířat. Teď se propírá možnost pohřbívání bez rakví. Co bude dál? Myslíte, že se představitelé muslimských obcí spokojí s pouhým vysvětlováním, že právo Sharia je moudré a mělo by se aplikovat? No jistě, že ne.

Nechcete-li se nechat podvádět při nákupu masa, platit skrz konzumaci islamizaci své země a podporovat výhodný byznys pro různé „šmejdy a šmejdíky“, udělejte tři jednoduché věci.

  1. Pořádně si prohlídněte, co kupujete.
  2. Máte-li stín podezření ve stravovacích zařízeních, zeptejte se na původ masa a trvejte na odpovědi.
  3. Dejte ve volbách hlas patriotickým stranám, které zabrání legislativním ústupkům a výjimkám pro zájmové skupiny a náboženství.

Žádné komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>