Model stíhačky Messerschmitt z Bitvy o Británii

17.11.2020
Martin Marek

Bez nepřátel není válek. Bez protivníků vítězů. Stejné příměry platily v roce 1940, kdy nad Velkou Británií probíhaly těžké boje mezi britskou RAF a německou Luftwaffe. Mluvíme-li o strojích, na nichž získávali piloti z rozbitého Československa své vzdušné úspěchy, patří se zmínit též o technice jejich oponentů. Když kaznějovští modeláři v roce 2018 stavěli kolekci letadel věnovaných našim letcům z let druhé světové války (psal jsem  ZDE), podařilo se jim zakoupit model Hawkeru Huricane  Mk.I v sadě s kitem jeho stíhacího soka, obávaného Messerschmittu Bf 109. Od toho byl již kousek k myšlence doplnit celou kolekci o stoj z řad Luftwaffe.

mess_1

Model Bf 109E-3 „Žlutá jedna“ (1)

Talentovaný inženýr Willy Messerschmitt stál u zrodu několika úspěšných letadel. Jednomístná stíhačka Bf 109 však zaujímá mezi stoji nesoucí jeho jméno naprosto význačné postavení. Její vznik můžeme vysledovat do roku 1934, kdy hitlerovské Německo začalo ignorovat podmínky Versailleského míru a rozjelo výstavbu moderních ozbrojených sil. Tehdejší firma Bayerische Flugzeugwerke se zapojila do výběrového řízení na nový stíhací stroj pro Luftwaffe. Tým vedený prof. Messerschmittem navrhl relativně malé a lehké letadlo. Díky ladným tvarům disponovalo vynikajícími aerodynamickými vlastnostmi. Do draku byl zabudován nejsilnější dostupný motor, čímž zároveň získalo výborné výkony. Navíc konstrukce obsahovala na tehdejší dobu pokroková řešení, při nichž Messerschmitt využil i některé svoje patenty. Moderní stroj měl celokovový trup, jedno nosníkové křídlo, sloty na náběžných hranách křídel, zcela zakrytou pilotní kabinu a zatahovatelný podvozek. Ten byl zároveň zdrojem potíží, protože měl poměrně úzký rozchod. První prototyp, označený jako Bf 109 V1 (Werk-Nr.758, imatrikulace D-IABI), vzlétl 28. května 1935 z továrního letiště v Augsburgu. Pikantní na tom byl fakt, že ho musel kvůli absenci vhodného německého typu osadit britským motorem Rolls-Royce Kestrel V o výkonu 695 koní. Ve výběrovém řízení nakonec Bf 109 zvítězil. Výroba následně dala řadu verzí, včetně velmi netradičního experimentu, dvojtrupového Bf 109Z „Zwilling“.  Němci si svého vzdušného ohaře vyzkoušeli v průběhu občanské války ve Španělsku. Nad iberským poloostrovem létaly verze A až E-1. Naši piloti se s ním mohli poprvé utkat v roce 1937 na čtvrtém mezinárodním leteckém mítinku ve Švýcarském Curychu. Již tehdy se ukázaly klady i zápory naší tehdejší hlavní stíhačky, Avie B-534. Zatímco naše Avie vynikala obratností, německá stodevítka byla jednoznačně rychlejší. K poměření sil nakonec díky mnichovu nedošlo. Za rok vzplál celosvětový konflikt přepadením Polska. Následovalo Dánsko, Norsko, Belgie, Nizozemí a Francie. Předehrou k Bitvě o Británii byla podivná válka (září 1939 – květen 1940), kde se si Bf 109 poměřil síly s Hurricany RAF. Kapitulace země galského kohouta přenesla nevyhnutelně válku na nebe Albionu. RAF za vydatné pomoci letců z několika zemí ubránila anglické nebe. Prohra v bitvě neznamenala pro Luftwaffe konec. Následovalo dalších téměř pět let bojů v Evropě a Africe. Bf 109 byl po celou dobu páteří nacistických stíhacích sil až do kolapsu třetí říše. Sloužil v letectvech dalších států, především satelitů hitlerovského německá či jeho přátel. Krátce ho provozovalo letectvo jugoslávského království. Po válce létal dál. Například opět v Jugoslávii. Ve Španělsku zůstal v provozu až do šedesátých let dvacátého století. Nepohrdly s ním vzdušné síly obnoveného Československa jako S-99. Z kořistních dílů a motorů původně pro bombardér Heinkel He-111 se u nás postavilo ještě dalších více než pět set kusů označených Avia S-199 (+ cvičné verze CS-199). Několik jich bylo dodáno vznikajícímu státu Izrael, který s nimi bojoval o svoji nezávislost. Tím se kruh historických paradoxů uzavřel. Stoj postavený pro vítězství nadlidí nakonec významně pomohl národu vystavenému německé genocidě. Některé zdroje uvádí, že od roku 1936 do dubna 1945 bylo vyrobeno 33 984 draků pro Bf 109. Toto číslo zařazuje letoun ze stáje Willyho Messerschmitta mezi nejvíce vyráběné stíhačky na světe.

mess_2

Celá spodní partie Bf 109E-3 (2)

Předlohou modelu se stal letoun Bf 109E-3 Oblt.  (nadporučíka) Josefa „Pipse“ Prillera od JG51 z podzimu 1940, kdy tento útvar aktivně bojoval v Bitvě o Británii. Varianta E-3 byla poháněná motorem DB 601 A. Poprvé vzlétla 18.prosince 1937. Disponovala poměrně silnou výzbrojí. Kromě dvou kulometů MG 17 ráže 7,92 mm nad krytem motoru měla ještě v křídlech dva kanóny MG FF ráže 20 mm. V úpravě E-3/B šlo podvěsit tři typy pum. Výkon motoru umožňoval maximální rychlost 570 km/h v 4000 m. Prvním nasazením prošla v rámci polské kampaně. Na britském nebi byla pro Hurricany a Spitfiry nebezpečným protivníkem. Britské stoje převyšovala silou své výzbroje. Britové v té době neměli k dispozici stíhače s kanónovou výzbrojí. Bf 109 ovšem silně omezovala zásoba paliva. Při 400 l v nádržích měl velmi omezenou operační dobu v bojové oblasti. Odvaha mezinárodní koalice však přinesla Luftwaffe první významnou porážku. Po ní čekalo Bf 109 tažení na Balkán a proti SSSR. V jarních měsících roku 1941 začala verzi E nahrazovat výkonnější F. Éčko se dostalo do výzbroje ještě dalších šesti států, jako Španělska, Rumunska, Švýcarska a dalších. Vyrobeno bylo více než 1200 ks této varianty.

mess_3

I při pohledu z boku připomínal Bf 109 dravce (3)

JG51 neboli Jagdgeschwader 51, byla stíhací eskadra Luftwaffe s rokem vzniku 1939, konkrétně 25.11.1939. V létě 1940 sídlila na několika letištích v severozápadní Francii a Belgii jako součást Stíhacího velitelství 2 – Jagdfliegerführer 2. Patřila k jedné z nejúspěšnějších stíhacích formací německého letectva. K zásadním osobnostem jednotky patřil Werner Mölders, ve své době konkurent jiné legendy na Messerschmittech – Adolfa Galanda. Už v červenci se zapojila do bojů nad kanálem. Například 19.7. Bf 109 od JG51 doslova rozstřílely poblíž Folkestone skupinu Defiantů ( Boulton Paul Defiant) od 141. perutě RAF. V srpnu se účastnila doprovodu bombardérů při útoku na letiště Eastchurch a leteckou továrnu Short v Rochesteru. 7.9.1940 operovala v rámci masivního náletu na Londýn, kdy svazy bombardérů doprovázelo rovných 617 stíhaček od několika eskader. Obdobného náletu se JG51 zúčastnila o tři dny později tj. 10.9.1940. I v dalších záznamech po celou dobu Bitvy o Británii najdeme zmínky o intenzivní činnosti letadel tohoto útvaru. Koneckonců vysoký stupeň aktivity provázel JG51 celou válku. Nechyběla snad u žádného z významnějších střetů. Často je uváděna jako eskadra s nejvyšším počtem udělených Rytířských křížů do kolapsu třetí říše v květnu 1945.

mess_4

Stroje JG51 na francouzském letišti v létě 1940 (4)

Oberleutnant, či chcete-li česky nadporučík, Josef „Pips“ Priller (27.7.1915 – 20. 5.1961) rozhodně nepatřil mezi neznámé osoby JG51. O jeho schopnostech svědčí, že na podzim 1940 zastával funkci Staffelkapitäna 6./JG-51 patřící pod II./JG51. Na seznamu nejúspěšnějších stíhačů Luftwaffe v Bitvě o Británii zaujímá osmnáctou pozici, když si na své konto připsal 14 sestřelů z celkem 101 dosažených během druhé světové války. Nad nebe Albionu vzlétal ve své „žluté jedničce“ z letiště Mardyik v okupované Belgii. Jen pro úplnost dodejme, že tehdejší skupiny měly obvykle 32-33 Bf 109. Ke dvěma Železným křížům přidal 19.10.1940 ještě Rytířský kříž.

mess_5

Bf 109E-3 Oblt. Josefa „Pipse“ Prillera od JG51 (5)

O pár dní později přešel ke „konkurenční“ JG26 v níž létal Adolf Galland. Svoji aktivní kariéru strávil na západní frontě. Zabojoval si proti anglo-americké bombardovací ofenzivě. Postupoval ve velitelské hierarchii. Vedl JG 26 do posledního velkého útoku Luftwaffe proti spojeneckým letištím – operace Bodenplatte. Do kapitulace Německa se zúčastnil 1307 akcí, při nichž měl sestřelit 1 těžký bombardér USAAF, 68 Spitfirů (což je fakticky nejvyšší počet proti této legendární stíhačce), 11 Hurricanů, 5 středních bombardérů a též 5 amerických stíhaček. Nedlouho po válce se výhodně oženil, což mu pomohlo k místu ředitele pivovaru. Není bez zajímavosti, že se dokonce zapojil jako konzultant to přípravy filmu „Nejdelší den“. Skonal na srdeční záchvat v květnu 1961.

mess_6

Podvozek a chladiče na břiše stroje (6)

A jak souvisí JG51 s našimi letci v RAF? Odpověď není komplikovaná. Ať se jednalo o naše perutě nebo ČS piloty v řadách perutí britských, na bitevním poli se potkávali. Začněme nejúspěšnějším stíhačem Bitvy o Británii v řadách RAF, letce českého původu ve službách polské 303. perutě, seržanta Josefa Františka. Na svém stoji s volacím znakem RF-U prodělal 4.9.1940 psí souboj s Bf 109E-1 (výrobní číslo 6290) od 9./JG51 nad Doverem a jedinou přesnou dávkou ho poslal do vln kanálu. Tomuto letci byl uznán sestřel ještě jiné sto devítky náležející JG51, tentokrát Bf 109 E-4 od 2./JG51. Později došlo k připsání tohoto vítězství pilotům 66. a 74. perutě. Další zdokumentovanou potyčku najdeme 25. října 1940. Dva naši letci zapůjčení od ČS 310.perutě britské 501.peruti – P/O Vladimír Zaoral a P/O Vilém Göth – se zapletli do souboje dvanácti Hurricanů s mesouny od Stab a 7./JG51 krátce po obědě na Brentchley. Štěstí přálo P/O Zaoralovi. Ukořistil skalp Bf 109-E4 kapitána Hanse Asmuse od Stab/JG51. Střety pokračovaly samozřejmě po oficiálním datu konce bitvy, tj. 31.10.1940.

mess_7

Kulomety nad motorem a kanóny v křídlech (7)

Hned prvního listopadu Bf 109 otravovaly hlídkováním ve velkých výškách. Jeden z našich pilotů v tento den zahynul. Jednalo se P/O Matěje Patlejcha, který procházel výcvikem u 56. OTU. Odstartoval ve svém Hurricanu Mk.I L1851 na výškový cvičný let. Ten bohužel nedokončil. Zřítil se a zahynul. Ač se původně uváděl jako možný důvod selhání kyslíkového přístroje, několik svědků uvedlo, že se M.Paljech ocitl pod palbou nepřátelských stíhačů. Mezi možnými střelci je mimo jiné kapitán Walter „Bulle“ Oesau od III/JG51. Jeho oběť obrazně pomstily Spitfiry od tří britských perutí (41.,66. a 74.) na konci listopadu. Skupina Bf 109 patřící k I./JG51 vyrazila 27.11.1940 na volný lov, nicméně Britové jim uštědřili tvrdou lekci. Při ztrátě jednoho stoje poslali k zemi rovných šest Němců. Sami přišli o jeden Spitfire. Zda se s našimi piloty během horkého léta a podzimu 1940 střetl i Josef „Pips“ Priller nevím. S ohledem na počet aktivních letů v rámci ČS perutí nebo perutí britských či polských, je to možné.

mess_8

Bf 109E-3 jak jí naši stíhači viděli nejraději – z převýšení (8)

Model Messerschmittu Bf 109 z období Bitvy o Británii vznikl pro potřeby výstavní a prezentační činnosti v rámci přednášek soukromého historika Daniela Švece o Československém letectvu. PhDr. Daniel Švec se dlouhodobě věnuje odkazu našich letců, kteří v letech druhé světové války působili v řadách britské RAF.

banner_svec

Stavby modelu se ujal pan Martin Černý z KPM Kaznějov. Využil kit Bf 109E od firmy Airfix v měřítku 1/48, zakoupený společně s modelem Hawker Huricane – psal jsem výše. Pro kamufláž použil barvy GSI Mr.Colour – typu Lacuer. V případ obtisků sáhl pan Černý do stavebnice Bf 109E-3 od firmy Eduard.

mess_9

Pěkně zpracovaná vrtule včetně popisek (9)

mess_10

Podvozek s chladiči a přívodem vzduchu (10)

Stroj s otevřeným kokpitem je zmíněná Pillerova „žlutá“ jednička výrobního čísla (W.Nr) 5057. Kromě srdcového esa pod kabinou, jsou na letounu další zajímavosti. Na směrovce najdeme vyobrazení celkem 22 sestřelů, dosažených Pillerem do podzimu 1940.

mess_11

Čumák ukrýval výkonný motor DB 601 A (11)

mess_12

Pohled na typické vzpěry výškovek (12)

Nelze samozřejmě vynechat výrazný emblém II./JG51 za křížem před ocasem. Jedná se o krkavce s rýmou, který má v podpaží složený deštník. Pod ním se v půlkruhu nachází nápis „Gott strafe England“ což lze přeložit jako „Bůh ztrestá Anglii“. Původně si ho zavedla 2./JG71, ovšem bez nápisu. Nápis byl přidán u JG51 po převzetí emblému pro její druhou skupinu. Na strojích se vyskytoval do konce roku 1943.

mess_13

Detail ocasní části (13)

Na letounu najdeme větší množství popisek, což jeho vzhled dále zatraktivňuje. Stejně jako vyklopení klapek na křídlech a částečné vysunutí slotů. Vyklopená je též výškovka, následovaná lehce natočeným kormidlem.

mess_14

Detail pozičního světla (14)

mess_15

Detail slotu (15)

V pilotní kabině nechybí detaily jako upínací pásy. Poziční světla jsou velmi realistická. Samozřejmostí je nýtování a vykreslení panelů. Pan Černý se modelu věnoval 4 týdny, úhrnem zhruba 40 hodin pracovního času. A povedl se mu !

mess_16

Pohled do kabiny (16)

K předání modelu došlo 16.3.2019 společně se Supermarine Spitfire Mk. Vb, RAF, AD 172 DU-O, F/Lt Antonína Lišky v rámci křtu knihy V oblacích i na zemi soukromého historika Daniela Švece. Pro účely jeho osvětové činnosti je model využíván. Celá reportáž ZDE.

krest_14_sipek

Předání modelů Spitfiru a Bf 109 do kolekce Daniela Švece (17)

Messerschmitty různých typů významně ovlivnily průběh vzdušných střetnutí po celou druhou světovou válku. Ovšem jen Bf 109 byl ikonickou konstrukcí, která se nejen stala legendou, ale zároveň prokázala svoji životaschopnost až do šesté dekády dvacátého století. Vstoupila do historie. Že se tak stalo v rukou lidí, bojujících za hegemonii jedné ideologie, neváhajících sáhnout k prostředkům doslova průmyslového zabíjení za účelem genocidy celých národů, je stejně tak nesmazatelným faktem.

KPM_black_short

Poděkování

Děkuji pánům z KPM Kaznějov, konkrétně Martinu Černému za postavení modelu a panu Janu Hanzlíčkovi za organizaci zhotovení celé kolekce letadel.

Fotografie:

* 1-3 Martin Marek © 2019

*4 https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Bundesarchiv_Bild_101I-058-1784A-14,_Frankreich,_Jagdflugzeuge_Me_109_auf_Feldflugplatz.jpg

* 5-16 Martin Marek © 2019

*16  Ing. Ivan Šípek © 2019

Použitá literatura:

Jiří Rajlich, NA NEBI HRDÉHO ALBIONU, 1. část (1940)

Odkazy:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Messerschmitt_Bf_109

https://www.valka.cz/Messerschmitt-Bf-109-E-3-t1012

https://military.wikia.org/wiki/Josef_Priller

https://military.wikia.org/wiki/Jagdgeschwader_51

https://www.valka.cz/74-Bitva-o-Britanii

https://www.fronta.cz/cerny-ctvrtek-luftwaffe-bitva-o-britanii-15-srpen-1940-1

http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=136&t=1209&start=20

 

banner_vmi_2020_v3

Žádné komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>