Model vchodového objektu R-S 79a „SILNICE“

3.2.2015
Martin Marek

V dílnách našich pevnostních modelářů někdy vznikají velmi zajímavé práce. Jednou z nich je model vchodového objektu R-S 79a „SILNICE“ od Jaroslava Hampla z Prahy.  Jaroslav je dlouholetým členem Klubu Vojenství a Historie Praha. Svůj zápal i získané poznatky z klubové činnosti přenáší do svých modelů.

Celkový pohled na model

Celkový pohled na model

Když začalo Československo v polovině třicátých let dvacátého století s výstavbou stálého opevnění, vznikly na rýsovacích prknech konstruktérů vůbec nejtěžší pevnostní stavby – dělostřelecké tvrze. Jejich charakteristickým rysem bylo zázemí ukryté hluboko pod zemí, jako kasárna, sklady a strojovny, přičemž na povrch vystupovaly bojové objekty. Zpravidla dělostřelecké a pěchotní sruby. Bylo možné najít i otočné dělostřelecké věže. Plány počítaly také s minomety. Zcela specifickým byl vchodový objekt. Jednalo se prakticky o vstup do podzemí.  Proto se stavěly na odvrácených stranách od nepřítele, mimo vlastní bojovou linii. Sloužil k zásobování a jako vchod pro posádku. Na první pohled připomínal pěchotní srub se zbraněmi pod betonem i pancéřovými zvony. Čelu vévodil rozměrný vjezd pro nákladní automobily. Jeho zabezpečení bylo řešeno zhruba tunu vážící mříží. Za ní se nacházela jednokřídlá vysouvací plynotěsná vrata, která dosahovala hmotnosti až šesti tun. Kromě uzavření vjezdu měla také bránit proniknutí bojových látek do objektu. Vertikální pohyb zajišťoval systém protizávaží ve spodním patře. Následovalo lomení vjezdu, čímž byla eliminována možnost přímé palby dovnitř v případě otevřených vrat. Za lomenou částí byla umístěna další pancéřová vrata. Byla rovněž plynotěsná a společně s předcházejícími vraty tvořila protiplynovou předsíň sloužící k odmořování vozidel napadených bojovými plyny. Vstup pro pěší byl řešen podobně, samozřejmě menším měřítku. Plán výstavby počítal s celkem 17-ti tvrzemi.  Do tragického podzimu 1938 se podařilo 5 tvrzí stavebně dokončit, čtyři rozestavět a na další dvě byl připraven projekt.

Rozestavěný srub v roce 1938

Rozestavěný srub v roce 1938

Předlohou modelu se stal skutečný objekt legendární dělostřelecké tvrze „Hanička“ z Orlických hor. Betonáž srubu byla ukončena po 11 dnech 4.5.1938. Do mnichovského diktátu se dočkal téměř úplného dokončení. Během okupace se stal obětí ostřelování německou armádou, podobně jako další objekty našeho pevnostního systému. Nejtěžší ránu mu ovšem v roce 1958 zasadil národní podnik Kovošrot, když provedl vytržení obou pancéřových zvonů odstřelem. Pak přišlo krátké období slávy po zpřístupnění tvrze veřejnosti. Nakonec definitivně zmizel ze světa v osmdesátých letech minulého století, kdy docházelo k přestavbě „Haničky“ na válečný kryt pro případ nukleárního konfliktu. Dnes na něm stojí budova, která měla budit dojem rekreačního zařízení a tím maskovat skutečný účel stavby.

Model v měřítku 1:72 je koncipován tak, že zabírá celou nadzemní část a dvě třetiny střechy srubu. Vyznačuje se výborně propracovaným exteriérem i interiérem. Kromě přesvědčivého vzhledu překvapí také několika funkčními prvky. Jsou nápadité a celou práci netradičním způsobem oživují.

Rozestavěný model před kompletací

Rozestavěný model před kompletací

Při pohledu zpředu má objekt tvar neuzavřeného lichoběžníku. Jeho levé a pravé křídlo tvoří kasematy se střílnami pro kulomety. Pod pravou střílnou je diamantový příkop s vyústěním granátového skluzu. V čelní části se nalézají dva vchody do srubu. Na pravé straně jsou mřížové dveře pro pěší. Za nimi je v chodbičce naznačena střílna na ochranu vchodu a zalomení doprava. Ve středu stěny, se nalézá rozměrný vjezd pro nákladní automobily. Ten je uzavřen mříží se čtyřmi křídly. Působí velmi věrohodně. Následují vrata, která jsou zároveň prvním funkčním prvkem modelu. Do skutečného objektu nikdy nebyla osazena. Představují část vytvořenou podle dochovaných dokumentů. Proto se jedná o zcela unikátní simulaci této důležité součásti tvrzí československého opevnění. Po spuštění elektrického mechanismu se vrata zasunou do podlahy. Jejich štěrbinu automaticky uzavře poklop, který měl v případě otevření zabránit jejich poškození přejíždějícími vozidly. Otevřením vchodu se odkryje pohled do vnitřní části vjezdu. Ta odpovídá skutečným stavebním plánům. Na pravé stěně za vraty si lze všimnout dveří od vstupu pro pěší.

Vchodová partie při otevřených pancéřových vratech

Vchodová partie při otevřených pancéřových vratech

Detail vstupu pro pěší

Detail vstupu pro pěší

Potom vjezd pokračuje do nitra srubu, kde se stáčí v úhlu 45 stupňů vpravo a je ukončen uzavřenými dvoudílnými vraty. Zkosení stěny tvoří svislé zuby. Od čtvrtého stupně je do stěny vsazena střílna pro lehký kulomet. Interiér byl proveden v bílé barvě. Na obou stěnách je nainstalován další funkční prvek a to osvětlení. Několik lampiček je vyvedeno včetně ochranných mřížek i kompletní elektroinstalace. Neviditelnou součástí vnitřní výbavy jsou příčky v kasematech, které také vychází z dokumentace a podtrhují úroveň zpracování detailů.

Vnitřní střílna na obranu vchodu

Vnitřní střílna na obranu vchodu

Pohled na vnitřní pancéřová vrata v lomené chodbě

Pohled na vnitřní pancéřová vrata v lomené chodbě

Detail osvětlení

Detail osvětlení

Na střeše obou kasemat jsou osazeny pancéřové zvony pro pozorování a kruhovou obranu objektu. Kamufláž je provedena skvrnami šedé a černé barvy. Jejich okolí resp. střecha kasematy má znázorněnu krycí vrstvu v kombinaci asfalt/štěrk. Za pravým zvonem se nachází dva menší zvony, tentokrát pro ventilaci. Mají maskovací nátěr ve stejném duchu jako zvony nad kasematy. Oba jsou napojeny na hadičky, vedoucí do strojovny modelu. Díky tomu lze např. pro účely fotografování simulovat jejich činnost. Na hraně střechy mezi kasematy jsou do střechy zabudovány háky pro maskování.

Pancéřové prvky na střeše kasematy

Pancéřové prvky na střeše kasematy

Realistický obraz vnější části modelu podtrhuje dokonalé zbarvení objektu a provedení okolí. Stěny srubu jsou vyvedeny v tmavší šedé. Autor dokázal poměrně přesně znázornit patinu betonu, který je vystaven povětrnostním vlivům. Nechybí stopy po vápenatých výkvětech. Hnědé stružky naznačují místa, kde při deštích stékala voda ze zatravněné střechy. Rozhraní terénního krytí a stěn objektu je lemováno pískovým zásypem. Stejně tak dva poklopy inspekčních šachet. Jinak je okolí objektu pokryto travnatým porostem. Příjezdovou cestu tvoří jemné kamínky.

Detail povrchové úpravy

Detail povrchové úpravy

Zadní část modelu tvoří funkční zázemí. Pod úrovní terénu je strojovna vrat. Pohon zajišťuje malý elektromotorek. Pomocí soustavy kol se pohyb přenáší na vrata, která se zasouvají do podlahy. Za nimi je odnímatelná část vjezdu s osvětlením a elektroinstalací. Její demontáž umožňuje provádět drobné opravy na mechanismu vrat. Vlevo od této části je vyústění hadiček pro přívod k ventilačním zvonům. K příslušenství patří ovládací skříňka se zdrojem napětí pro elektrická zařízení.

 

Pohled na zasunutá vrata z interiéru

Pohled na zasunutá vrata z interiéru

Výstavba modelu trvala s menšími přestávkami dva roky. Kromě mechanických částí jsou všechny ostatní prvky vyrobeny ze základních materiálů. Při stavbě byl použit polystyrén, sádra, modurit, různé dráty a desky pro plošné spoje. Nechybí přírodní materiály jako písek, hlína i travní koberce pro znázornění porostu. Z toho všeho vytvořil Jaroslav Hampl model, jehož zhlédnutí je pro každého zájemce nezapomenutelným zážitkem.

ropik_rekl2

Seznam použité literatury:
  • M.Ráboň a kol. „Dělostřelecká tvrz Hanička z let 1936-1938″, Brno 1996
  • E.Stehlík „Lexikon tvrzí československého opevnění z let 1935-38″, Dvůr Králové 1996
  • E.Stehlík a kol. „Lexikon těžkých objektů československého opevnění z let 1935-38″, Dvůr Králové 2001
Fotografická příloha:
  • Podklady k modelu a fotografii rozestavěného objektu poskytl autor Jaroslav Hampl (jh) z Prahy
  • Fotografie pořídil Martin Stupka (ms) z Plzně.
  • Dobový obrázek převzat s publikace M.Ráboně viz seznam literatury.

Další zdroje informací:

http://cs.wikipedia.org/wiki/D%C4%9Blost%C5%99eleck%C3%A1_tvrz

http://cs.wikipedia.org/wiki/Vchodov%C3%BD_objekt

podpora_VIM_web_zmensene

Žádné komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>