Pamětní listy prezidenta Edvarda Beneše

3.9.2020
Martin Marek

Od roku 1918 se naše státní zřízení ubírá republikánskou cestou. Jeho součástí je přirozeně nejvyšší ústavní funkce – prezident. Za uplynulých sto let se v tomto úřadě vystřídalo několik osobností. Oslavovaných či trpěných. Výrazných nebo konfekčních. Vždy reprezentujících dobu, kdy vykonávaly úřad. Každá z nich měla jiný životní příběh. Stejně tak se vyvíjelo jejich postavení ve společnosti i hierarchii státu. Snad nejmarkantnější rozdíl můžeme vypozorovat v přístupu veřejnosti. Vážnost prezidentské funkce je samozřejmě stále poměrně vysoká. Srovnáte-li ovšem jak občanská společnost reaguje například na příjezd prezidenta republiky do některé obce dnes a v letech první československé republiky, ten rozdíl je více než markantní. Zcela se vytratily slavobrány, bohatá vlajková výzdoba, nastoupené útvary válečných veteránů, policie anebo hasičů. Ty všechny vystřídaly hloučky příznivců, zástupci regionální politiky a když je dobře, uvítací výbor v lidových krojích. Snad se do budoucna tato situace změní. Zatím se můžeme dívat na staré filmy. Obdivovat fotografie. Případně se těšit z artefaktů oněch minulých let. Mě se to částečně povedlo. Na jedné z aukcí České numismatické společnosti jsem za velmi slušný peníz získal dva pamětní listy věnovaný prezidentu republiky Edvardu Benešovi (a). V každém je doprovázen jinou významnou osobností československé státnosti. Jedním z nich je jeho předchůdce v úřadě, filozof a profesor, Tomáš Garrigue Masaryk (b). Druhým je syn prvního prezidenta. Dlouholetý diplomat, ministr zahraničí exilové vlády i poválečné ČSR, Jan Masaryk (c).

pam_listy_prez_1

Edvard Beneš během triumfálního návratu do Prahy v roce 1945. (1)

V první polovině dvacátého století neexistoval internet, televize ani fax. Zato významnou roli hrála pošta a s ní spojené známky. Proto vznikaly různé pamětní listy. Jednalo se o tištěné materiály se vztahem k něčemu konkrétnímu. Například nějaká osobnost, významná událost a podobně. Tyto listy byly následně vylepšeny platnými známkami. Obvykle měly vztah k povaze listu. Všechny, případně část z nich, byla opatřena poštovním razítkem, které jim vtisklo punc autentičnosti. Mimo to lze pomocí těchto razítek přesně ztotožnit místo či datum vydání listu. Přesně tyto atributy mají oba získané pamětní listy československých prezidentů. Společná je též forma. Jedná se o stránku přibližně formátu A4 přeloženou na polovinu (výška 31 cm/ šířka 22 cm). Vnější část, řekněme obálka, je opatřená stejným tiskem. Tomu dominuje státní znak ve formě českého dvouocasého lva s královskou korunou. Příslušnost Slovenska vyjadřuje tradiční štít s křížem a pahorky. Lev je vytištěn na stylizované grafice. Pod kompozicí se nachází kapitálkami vyvedený nápis „PAMĚTNÍ LIST“. Obálka nenese řádnou identifikaci vydavatele listu.

pam_listy_prez_2

Obálka pamětního listu

Vnitřní část je tematicky hlavní, zároveň se mezi oběma exempláři liší. Podobizna Edvarda Beneše se vždy nachází na pravé straně. Jako hlavní téma je opět zvýrazněna stylizovanou grafikou. Fotografie pochází z období po roce 1945, přičemž prezident působí poměrně vyčerpaným dojmem. Na levé straně je v jednom případě podobizna T.G. Masaryka, v druhém pak jeho syna Jana. Obrázky Edvarda Beneše jsou shodného rozměru, šířka 10,7 cm/výška 14,9 cm. Fotografie TGM má stejnou šířku, výška je rovných 15 cm. V případě fotografie jeho syna je šířka opět shodná s obrázkem E. Beneše, výška je 15,1 cm Nebyly vytištěny přímo na list, ale na povrch, listu dolepeny, přičemž jejich forma je matná. Papír výrazně slabší než desky listu. Kvalita pravděpodobně odpovídá tehdejším reprodukčním technologiím. Není příliš dobrá. Zajímavým rysem je vyznačená ryska v dělící polovině listu na dvě části a evidentní lehké naříznutí, umožňující pravděpodobně lehký ohyb. Pod snímky osob jsou nalepeny poštovní známky. Jedná se o klasickou známku věnovanou prezidentu republiky, v tomto případě E.Bnešovi. Nominální hodnota je 1,5 tehdejších Kčs. Jedná se o exempláře z emise vydané ke dni 15.2.1948 pod lakonickým názvem „Dr. Ed. Beneš“. Známka vznikla na základě návrhu K. Svolinského. Jako podklad posloužila fotografie pořízená J.Ehmem. Vydány byly tři nominální hodnoty, rozlišené barvou. Hnědá – 1,5 Kčs, červenofialová – 2 Kčs, modrá – 5 Kčs. Všechny typy byly vybaveny hřebenovým zoubkováním. Objem emise známky použité v pamětním listu dal sto tisíc kusů. Od ostatních dvou se odlišovala jednak menším formátem. Dále tiskárnou. Celou zakázku sice získala tiskárna Pravda v Bratislavě, ovšem hodnota 1,50 Kčs šla do tisku v Praze. Byla vytištěna metodou hlubotisku O kvalitě vypovídá papír. Ten byl opravdu slabý. Navíc se objevovalo mnoho vad. Skvrny, čáry přes známky a nedotiskly. V jejím případě nemůžeme hovořit o zrovna povedeném filatelistickém kousku. Možná tomu odpovídala platnost, která byla ohraničena datem 31.10.1949. Z oběhu byly staženy o rovný měsíc dříve, přesněji 20. září 1949. V té době byla již rok v oběhu jiná známka prezidenta ČSR, a to Klementa Gottwalda. Stažením známky E. Beneše se tak symbolicky zcela uzavřela jeho éra. Jen pro zajímavost dodejme, že 28.9.1948 vzešla z dílny stejného autora specializovaná známka věnovaná úmrtí E. Beneše. Barevně byla laděna přirozeně černě. Nesla nominální hodnotu 8 Kčs. Jednalo se však spíše o sběratelskou záležitost. Emise dala pouhých 1800 ks. Platnost skončila 27.10.1948 (d). Známky jsou dále opatřeny kulatým razítkem pošty PRAHA 1. Datum je 8.9.1948, tedy pět dní po skonu v té době již bývalého prezidenta. Zcela jistě se jedná o příležitostné razítko vydané pro specifickou příležitost. Je opatřeno nápisy „DR EDVARD BENEŠ“ a „DRUHÝ PRESIDENT ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLIKY“, které doplňují data narození a úmrtí prezidenta.

pam_listy_prez_3

Varianty známek s E.Benešem, vydaných v roce 1948.

Díky razítku tedy můžeme pamětní list přesně datovat. Tím víme též příslušný kontext vzniku pamětního listu. Edvard Beneš dokázal po mnichovské tragédii dosáhnout obnovy Československa. Celou válku strávil v exilu. Neúnavně pracoval na zvrácení výsledků mnichovské dohody a uznání rozbitého státu jako člena protihitlerovské koalice. To se mu prakticky povedlo. Nakonec se vrátil po dlouhých šesti letech domů jako hrdina, ovšem vypětí válečných let se dramaticky podepsalo na jeho zdraví. Po roce 1945 se dále zhoršovalo. Prodělal mozkovou mrtvici. Špatně mluvil. Měl potíže s chůzí. Při únorové krizi nedokázal již čelit komunistickému tlaku a svým postupem umožnil nástup totalitní moci. Ještě se dokázal naposledy vzepřít, když odmítl v květnu 1948 podepsat novou ústavu. 7.6.1948 abdikoval na svůj úřad. Poslední dva měsíce strávil ve své vile v Sezimově Ústí, kde 3.9.1948 zemřel. Ačkoli v té době již stát procházel přeměnou sovětský satelit s vedoucí úlohou komunistické strany, jeho smrt provázela vlna hlubokého smutku, kterému nová vedoucí garnitura nijak viditelně nebránila. V této době vznikly oba pamětní listy.

pam_listy_prez_4

Detail známek a razítek.

V jednom exempláři pamětního listu doprovází E. Beneše Tomáš Garrigue Masaryk. Je to zcela logické. T.G. Masaryk nebyl jen předchůdcem Beneše v prezidentském úřadě. Spojovalo je toho mnohem více. Společně s M.R.Štefánikem patřili k zásadním postavám exilového odboje v letech Velké války. Poté spolu úzce spolupracovali, když Beneš nejen zastupoval R.Č.S. na poválečných konferencích, ale také dlouhá léta působil jako ministr zahraničí. Oba muži k sobě měli i hlubší osobní vztah. T.G.Masaryk prosazoval E.Beneše za svého nástupce, což se mu nakonec podařilo. Oba tedy reprezentují dobu velkého přerodu a hodnoty, na nichž stála první Československá republika.

pam_listy_prez_5

Celková kompozice listu T.G.Masaryk/E.Beneš

Druhý exemplář je trochu jiný. Na první pohled je nažloutlejší. Prezidenta Edvarda Beneše nedoprovází jiný prezident republiky. I tak se jedná o významnou osobnost. Jan Masaryk měl sice poměrně výsadní postavení v politické hierarchii státu, nicméně na nejvyšší úřad nedosáhl. Zastával diplomatickou funkci, respektive post velvyslance ve Velké Británii. Mnichovská kapitulace se mu stala těžkou ranou. Přesto se přidal k exilovému odboji E.Beneše, kde záhy obsadil post ministra zahraničí. Funkci vykonával následujících několik let, kdy pracoval na obnově státu. Dá se říct, že byl stálicí na politickém nebi poválečného vývoje. Jako syna prezidenta zakladatele ho provázela zcela neoddiskutovatelná morální autorita. Za probíhající ústavní krize v únoru 1948 nepodal demisi. Tento jeho krok je mu někdy vyčítán, respektive je mu podsouvána vina na vítězství komunistů. V restaurované vládě Klementa Gottwalda však dlouho nezůstal. Měsíc po nástupu totalitní moci zemřel za záhadných okolností. Dodnes se spekuluje o vraždě či sebevraždě. V každém případě provázel Edvarda Beneše po šest válečných let a další tři roky poválečné. Proto se mu pravděpodobně dostalo místa vedle prezidenta na popisovaném pamětním listu.

pam_listy_prez_6

Celková kompozice listu J.Masaryk/E.Beneš.

Ačkoli jsou oba pamětní listy primárně věnovány osobnosti Edvarda Beneše, zařazení dalších dvou výrazných postav novodobé české státnosti – T.G.Masaryka a Jana Masaryka – v kombinaci s načasováním nás přivádí k myšlence, že jejich vydání bylo výrazem smutku z konce starých časů. Možná nostalgií za tím, co vlastně tito muži představovali. Všechny osobnosti na fotografiích již v té době nežily. Se skonem E. Beneše jako by došlo ke ztrátě poslední naděje na obnovu demokratických principů, na nichž Československo původně vzniklo. Samozřejmě on sám v té době již nic ovlivnit nemohl, nicméně zůstával symbolem pro mnohé generace. Co dodat na závěr? Snad jen přání, aby naše milovaná vlast měla v budoucnu prezidenty, jež budou místo kontroverzí vyvolávat podobné nadšení, jako tomu bylo v minulosti.
Fotografie:

*1 – https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Soubor:Edvard_Bene%C5%A1-1945.jpg

Ostatní fotografie a skeny  předmětů ze sbírek – Martin Marek

Poznámky:

(a) Edvard Beneš – *28. května 1884 v Kožlany na Rakovnicku, + 3.9.1948 Sezimovo Ústí – politik, spoluzakladatel československého státu a společnosti národů, poslanec, ministr zahraničí, druhý prezident RČS, vrchní velitel československé branné moci. Významná osobnost bojující podstatnou část svého života za českou státnost, a to doma i v zahraničí. Mnohými přijímán kontroverzně. S jeho érou jsou spojeny velké činy. Nechybí ani hluboká zklamání. Jako každý velký muž historie měl svoje přednosti a chyby. Přesto mu patří nesporné zásluhy za obnovu naší státní samostatnosti, jejímž pokračovatelem je současná Česká republika. Za to mu patří náš dík.  Stejně to viděli poslanci parlamentu ČR, když uvedli v život zákon, který stanoví, že se Edvard Beneš zasloužil o stát.

(b) Tomáš Garrigue Masaryk – * 7. března 1850 v Hodonín, + 14. září 1937, Lány – velká postava naší národní historie, pedagog, politik, státník a filozof, jenž stanul v čele vlády jako první prezident samostatného Československa v roce 1918 a stal se tak také prvním vrchním velitelem novodobé československé armády. Ještě za jeho života, kdy byl v prezidenském úřadě se národní shromáždění usneslo na zákoně „Masaryk se zasloužil o stát“. Stalo se tak k 7.3.1930, tedy u příležitosti jeho osmdesátých narozenin.

(c) Jan Masaryk – * 14. září 1886, Královské Vinohrady, + 10. března 1948, Praha-Hradčany – druhý syn prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka, diplomat a politik. V letech 1925-1938 působil jako vyslanec v Londýně, následně ministrem zahraničí v londýnské exilové vládě, v první („košické“) i druhé vládě Zdeňka Fierlingera a v první vládě Klementa Gottwalda. V období 1944–1945 zastával i posty ministra národní obrany a ministra financí.  Při únorových událostech v roce 1948 odmítl odstoupit s ostatními demokratickými ministry. Několik dní poté za nevyjasněných okolností zemřel. Poslední vyšetřování bylo v roce 2003 uzavřeno jako vražda, pachatel neznámý. Nicméně dalšího objasňování jeho smrti se pravděpodobně ještě dočkáme.

(d) Specializovaná příručka pro sběratele československých známek a cenin, Svaz československých filatelistů, Praha 1988, str.105, str.107.

 

banner_vmi_2020_v3

 

Žádné komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>