Reportáž: PILSENKIT 2017 – trochu radosti, trochu zklamání.

2.9.2017
Martin Marek

Po jednoroční odmlce se v Plzni opět konala tradiční modelářská akce. Musím organizátorům vyseknout poklonu. Po ztrátě prostor na střelnici v Lobzích se nevzdali. Neztratili tolik potřebný zápal a dokázali své dítko znovu přivézt na svět. Udělali mi tím radost. Kromě dvou ročníků jsem žádný nevynechal. Vlastní akce a vidina nákupu ohlášené novinky od tuzemského výrobce mě přiměla k cestě na Plzeňské Slovany.

uvod1Místem konání byla tentokrát Městská sportovní hala TJ Lokomotiva Plzeň. Bohužel příchod ke vchodu nebyl zrovna šťastně vyřešen. Musel jsem projít skrz venkovní prostor místní restaurace. Průchod okolo hostů popíjejících pivo a bafajících kuřivo patřičně páchl. Pro babičky s caparty to muselo znamenat docela zajímavý zážitek. Další už bylo zhruba dle mých představ. Ochotný tým v oranžových tričkách. Tradičně výborná organizace. Prostor haly mi na první pohled připadala menší. Nedokážu určit, zda počet stolů byl stejný jako na střelnici. Pocitově bych řekl, že ne. Obdobně mi přišel menší počet vystavených dílek. Prostě obsazenost stolů byla řidší. To se týká také počtu prodejců. Možná se mýlím nebo za to mohla celková konfigurace prostoru. Vskutku nevím. Na druhou stranu počet návštěvníků odhaduji na relativně vysoký. A to včetně malých dětí s rodiči či babičkami. Zájem o akci jednoduše byl.

U exponátů jsem se zaměřil na Československo, přesněji řečeno na modely alá první republika, válečné a poválečné období. Ovšem i tentokrát se ukázalo jako v minulosti, že ČS armáda je mimo hlavní oblast zájmu. Čistě první republiku zastupoval jen jeden model. Avie BH-11. Inu, je vidět, že generace odkojené stavebnicemi Kovozávodů Prostějov či Směr jsou pryč. Žádný Letov. Žádná Avia B-534. Škoda.

pilsen_kit_1

Avia BH-11

Pozemní techniku ČS původu reprezentovalo pár kousků lehkých tanků, ovšem už v držení Němců. Kromě derivátu LT-38 to byla především LT-35. Jednou v dioráma s německou pěchotou. Podruhé v provedení bez věže jako muniční transportér táhnoucí kanón PaK 40.

pilsen_kit_3

LT-35 zde již jako Pz.Kpfw 35 (t).

pilsen_kit_2

Bezvěžový transportér na bázi LT-35.

Obdobná bída postihla také modely našeho opevnění. Poněkud bizardní dioráma „Po Mnichově…“ předvádělo řopík s částí obvodové překážky, zákopem a německými vojáky. Druhý představoval výlet do současnosti včetně fotografujícího turisty.

pilsen_kit_4

Řopík po mnichovu.

pilsen_kit_5

Zajímavá kompozice řopíku z dnešních dnů.

Na pouhý jeden kus se omezila technika z válečných let. V tomto případě T-34/85 označený nápisem „ŽIŽKA“ vezoucí desant samopalníků na jejich dlouhé cestě z Buzuluku do Prahy.

pilsen_kit_6

T-34 mašíruje na Prahu….

Příznivce našich perutí v RAF by určitě potěšilo několik kusů legendárních Spitfirů. Z let vzdušných bojů i služby v letectvu obnoveného Československa.

pilsen_kit_7

Válečný Spit našich pilotů.

pilsen_kit_8

Legenda v poválečné republice.

Ovšem zlatý hřeb představovaly figury v měřítku 1:10, představující příslušníky Československé samostatné obrněné brigády u Dunkerque a účast našich vojáků v bitvě o Sokolovo v roce 1943. Detailně vypracované postavy. Související zbraně, a dokonce bojové zástavy. Tak vypadá skutečně špičková modelařina.

pilsen_kit_9

Naši s vrhačem PIAT.

pilsen_kit_10

Ludvík Svoboda se slavnou zástavou naší východní jednotky.

Samozřejmě došlo i na modernější techniku. Parádně provedená Mi-24 s otevřenými kryty mi připomněla můj domovský útvar na dnes již neexistujícím letišti Plzeň-Bory. Stejně tak Mi-17.

pilsen_kit_11

Opravdu pěkná MI-24 v moderní kamufláži.

pilsen_kit_12

Pěkně provedený vzdušný „dříč“ Mi-17.

Na stolech se objevilo ještě několik zástupců proudové techniky. Jinak to byla stejná svízel jako u předválečné armády. Marně přemýšlím, kde jsou oblíbené Migy-15? Proč jsem neviděl ani jednoho Gripena? Kde jsou T-55 nebo T-72 s naší kokardou? Buď takové modely nikdo nestaví a vítězí komerční masáž. Nebo je modeláři nechtějí na takové akci vystavovat. K tomu je v lehkém protikladu výskyt několika tanků z první světové války, přitom před několika lety na ně prakticky nešlo narazit. Tak kde je zakopaný pes? Ale abych se jen neptal. Vím, je potřeba začít sám u sebe. Přiznám se, ani já jsem nic nepřinesl. Nechtělo se mi vystavovat stále stejné věci. Proto musím připravit pro příští ročník něco nového. Před dvěma roky jsem také oslovil organizátory s myšlenkou, oživit akci speciální soutěží pro stavitele ČS lehkých opevnění řopíků. Bohužel, na ten nápad nedošlo. Před námi je rok, tedy dostatek času s tím něco udělat.

Ještě jednou díky organizátorům akce Pilsenkit 2017 a držím palce do dalšího ročníku.
Fotografie

Martin Marek

 

podpora_VIM_web_zmensene

Žádné komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>