Rokycanské muzeum připomnělo ČS letce RAF

2.8.2020
Martin Marek

Využil jsem nádherného sobotního dopoledne prvního srpna k návštěvě Muzea na demarkační linii v Rokycanech. Mým hlavním zájmem bylo zhlédnout expozici, kterou rokycanská jednota ČSOL připravila u příležitosti kulatého výročí Bitvy o Británii, přesněji řečeno účasti našich letců na těchto slavných bojích. Už její název zněl lákavě: Výstava Čs. letci v boji o Británii. Našel jsem ji poměrně záhy po vstupu do areálu vedle pokladen. Pod stylově modrým přístřeškem se nacházelo celkem pět panelů s informacemi. Dále vitrína. V té byly k vidění modely letadel a předměty, vztahující se k působení ČS letců v RAF.

MU_rok_1

Pohled do expozice

Mezi modely zaujal svojí velikostí čtyřmotorový Halifax, jemuž zdatně sekundoval populární Velouš, přesněji řečeno Vickers Wellington v imatrikulací 311. ČS bombardovací perutě RAF. Stíhací stroje nemohl reprezentovat nikdo jiný než Hurricane doprovázený Spitfirem. Činnost spojenou s útoky na pozemní cíle potrhl model Hawkeru Tempest. Že naši letci neprováděli jen bojové lety zase doložil víceúčelový Avro Anson. Mezi předměty byly k vidění odznaky, mapník, dalekohled či pouzdro na pistoli. Organizátoři nezapomněli též na naše pozemní jednotky v Británii, především Československou samostatnou obrněnou brigádu, a to ukázkou výstrojních součástek, rukávových nášivek nebo mačetou z výbavy tanků.

MU_rok_2

Modely letadel

MU_rok_3

Ukázky výstroje ČS. obrněné brigády

Informační panely podaly návštěvníkům souhrn informací o zapojení Čechoslováků do bitvy v období od 10.7. do 31.10.1940. Těch bylo bezmála devadesát, přičemž mluvíme přímo o letcích, vykonavších bojový let v daném období. Dobrovolníci v RAF však sloužili taktéž u pozemního personálu. Ani na ty nelze zapomínat. Vždyť bez úmorné práce mechaniků společně se zbrojíři nemohl žádný letoun úspěšně bojovat proti nepřátelům.

MU_rok_4

Panely výstavky

Expozici lze rozsahem označit za poměrně skromnou, což jí ovšem neubírá na důstojnosti. Je chvályhodné, že se muzeum připojilo k připomínce kulatého výročí významné události našeho zahraničního odboje v letech druhé světové války. Právě Bitva o Británii znamenala první výraznější porážku Německa od září 1939. Výstavu bylo možné vidět od 13.7.2020 do 2.8.2020. Za její přípravu patří rokycanské jednotě ČSOL rozhodně dík.

ZA_lva2

Přístřešek dočasné výstavky byl umístěn opravdu optimálně. Všichni příchozí včetně odchozích ho nemohli minout. K prohlídce výstavky nebylo nutné platit vstupné. Já jsem se rozhodl využít šanci k návštěvě dalších expozic muzea. Za přijatelný peníz jsem si zakoupil vstupenku a zamířil do nitra areálu.

MU_rok_5

Technika muzea pod přístřešky

Rokycanské muzeum disponuje skutečně úctyhodnou sbírkou technických exponátů. Kolová i pásová technika. Rakety. Bohatá ukázka dělostřeleckých systémů. Samozřejmě dominuje výzbroj bývalé Varšavské smlouvy, resp. ČSLA a jejich nástupců. Milovníci historie si najdou kusy z válečných let. Hledači zajímavostí narazí na zapomenutá vozidla.

MU_rok_6

Bojové transportéry ČS armády a AČR

MU_rok_7

Samohybka 2S1„Gvozdika“ a protiletadlová střela S-75 DVINA

Nekorunovaným králem rokycanského muzea je zcela jistě tank T-34/85. Stojí hned na několika místech. Kromě vlastního tanku jsou k vidění odvozeniny jako samohybné dělo SU-100 (SD-100) nebo vyprošťovací tank VT-34 VÝTAH. V jeho případě se jedná se o vlastní československou konstrukci. Výroba probíhala mezi lety 1959 a 1963 ve slovenském Martine. Vzniklo 285 kusů. Perličkou je, že vydržely ve službě až do poloviny sedmdesátých let, kdy je začaly nahrazovat modernější verze.

MU_rok_8

T-34/85

Na ukázkách se nachází také samotné věže z tanku T-34/85. Jedna z nich je osazena na věrné ukázce zesíleného polního opevnění, stavěného za totality v pohraničí na obranu proti imperialistické agresi. Jeho specifikem bylo využití betonových prefabrikátů.

MU_rok_9

SU-100

MU_rok_10

VT-34

 

Výčet další tankové techniky by byl dlouhý. Nalézaly by se na něm též více anebo méně zdařilé repliky německých obrněnců z let druhé světové války. Repliky jsou postaveny na podvozcích pásových vozidel socialistické éry. Shodou okolností stojí ve stejné řadě, jako variace masově rozšířených tanků T-55.

MU_rok_11

Repliky tanků Tiger a Panther

MU_rok_12

Modernizovaný T-55

 

V jejich sousedství se nachází téměř kompletní legendární stíhač ze zámoří a to P-51D Mustang, jak vystřižený z filmu „Red tails“. Svými výkony výrazně změnil poměr sil na Evropském nebi. Společně s dalšími spojeneckými stroji přispěl k definitivnímu sražení Luftwaffe na kolena.

MU_rok_13

Okřídlený exponát, obávaný nepřítel německých pilotů

Muzeum se rovněž pustilo do rekonstrukce méně známé verze německého stíhače tanků Hetzer, s kanónem bez brzdovratného ústrojí. Při mé návštěvě se nalézal bezprostředně za vstupem do venkovních expozic spolu s dalším exemplářem T-34/85.

MU_rok_14

Netradiční Hetzer nemohli příchozí vynechat

Venkovní expozice se mohou pochlubit opravdu rozsáhlým arzenálem dělostřelectva včetně protiletadlových kompletů. Pro modeláře výborný zdroj inspirace. K návštěvě dále vybízí vnitřní expozice, obsahující mnoho zajímavých informací, ukázek a diorám.

MU_rok_15

Houfnice 122 mm a další těžší děla

MU_rok_16

Sbírka protitankových děl sovětského původu

Odvážlivci mohou zkusit interiér známého Řopíku. Za sebe velmi oceňuji část věnovanou zmapování obrněných vozidel prvorepublikové armády, která méně znalým poskytuje takřka úplný přehled zavedených i experimentálních typů. Nechybí zmínky o ČS legiích či obraně hranic v roce 1938. Ve smyčce běží mobilizační vyhláška z osudových chvil. Replika celnice dává možnost nasát atmosféru nešťastného podzimu 38. Jako další mě velmi zaujala expozice našich bývalých raketových sil. Například fáze letu balistické rakety byla pro mě prakticky neznámá. Možná právě nutnost udržovat rozsah vnitřních expozic je důvodem, proč některá venku vystavená technika poněkud vzhledově strádá. Pravděpodobně čeká na rekonstrukci. A protože je v názvu muzea „demarkační čára“, zcela přirozeně nemůže chybět budova věnovaná armádám SSSR a USA. Vchodu dominuje strážnice z demarkační čáry. Busty v nadživotní velikosti připomínají velitele spojeneckých svazků. Expozice nevynechává ani protivníky, tedy Němce. V jejich případě se nevyhýbá připomenutí toho nejodpornějšího – vyhlazovacích táborů, kde byl bestiálním způsoben ukončen život miliónů lidí.

MU_rok_17

Busty spojeneckých velitelů a strážnice z demarkační čáry

Fotografie:

Martin Marek

Odkazy:

https://www.facebook.com/csolrokycany/

http://vojenskemuzeumrokycany.cz/

http://www.csla.cz/

 

banner_vmi_2020_v3

Žádné komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>