Slavíme sedmdesát let od návratu našich stíhačů RAF

25.7.2015
Martin Marek

V srpnových dnech roku 1945 se po dlouhých šesti letech vrátili do své vlasti českoslovenští příslušníci britské RAF. Vyvrcholil tak jejich boj za svobodu Československa. Mnoho z nich se rodné země však již dotknout nemohlo. Položili svůj život nad dálavami severního moře, na nebi jižní Anglie nebo v hlubinách biskajského zálivu.  Všichni splnili svoji přísahu a zapsali se zlatým písmem do historie československého i českého vojenského letectva.

Sedmdesáté výročí návratu stíhačů RAF si připomeneme slavnostní akcí na Hradčanském náměstí v Praze, která se koná pod záštitou starosty Prahy 1 pana Ing. Oldřicha Lomeckého. Je pořádána Mezinárodní nevládní organizací „Křížovníci s červeným srdcem-CYRIACI“. Přímo před pražským hradem bude umístěna maketa legendární stíhačky Spitfire Mk.IX. Akce bude slavnostně zahájena  v pátek 14. 8. 2015 od 11:00 a potrvá do soboty 15.8.2015 do 14:00.

140510_zahajeni_sezony_jemnice_05

Maketa 1:1 stíhačky Spitfire Mk.IX (1)

Letecké síly mladého státu Čechů a Slováků se zrodily poměrně nenápadně na ruské frontě za první světové války. Pod křídly Československého vojska na Rusi 17 února 1918 vzniká tzv. „Čechoslovácké aviatické oddělení“.  Jeho duchovním otcem se stal legendární Vlastimil Fiala. Organizoval jako velitel. Létal jako pilot. Po svém návratu do mladé republiky se vyznal ze své lásky ke vzduchoplavectví v knize „Náš vzduch-naše moře“. Právě touto knihou bylo inspirováno heslo „Vzduch je naše moře“, čímž prakticky položil základy budování letectva nového Československa. Následující dvě dekády se staly dobou intenzivní výstavby vzdušných sil. Navíc domácí průmysl dokázal tento trend výrazně podpořit. Pak na Evropu padl hnědý stín fašismu. Vzrůstající moci nepřátel nedokázala domácí politická elita vzdorovat. Místo toho přišla nejprve na podzim 1938 mnichovská kapitulace. O půl roku později zanikla „Republika Československá“ pod okovaným krokem okupantů úplně. Československé letectvo, chlouba republiky, budované celých dvacet let od památného vzletu legionářů, přestalo na domácí půdě existovat.

Mnoho letců se rozhodlo dodržet svoji přísahu. Chtěli bojovat proti nepřátelům. Začali proto odcházet do zahraničí. Zcela logicky nejprve do Polska.  Polský soused o jejich služby ovšem příliš nestál, proto valná většina odcestovala do Francie. Několik jich zůstalo a stalo se tak aktéry zoufalé obrany proti bleskové válce v německém podání. Na letounech s červenobílými znaky předvedli poprvé své odhodlání.  Hned druhou scénou, kde mohli Čechoslováci ukázat své schopnosti, bylo nebe sladké Francie. Bitva o Francii se odehrávala nejprve v ovzduší „Podivné války“. Ta se v květnu 1940 změnila na válku skutečnou.  Místo Avií a Letovů sedlali naši letci Morany, Blochy a Curtissy.  V mnoha ohledech sice nedosahovaly kvalit nepřátelských strojů, jenže silně motivovaní piloti z Československa s nimi dokázali němcům pěkně zatápět. Získali četná vyznamenání. Bohužel ani to nepomohlo. Německé tankové klíny v hloubi Francie přivodily její zhroucení. Bitva skončila. Naše letce čekala další. Tentokrát mnohem slavnější. Svou náruč jim nabídla Velká Británie. Ta měla sice letadla. Chyběli piloti. Proto se do řad královského letectva RAF rozhodla přijmout i cizince. A udělala dobře. Mezinárodní koalice pilotů dokázala německou Luftwaffe poprvé v historii porazit. Bylo mezi nimi osmdesát osm Čechoslováků. Jména jako Kuttelwascher, Fajtl, Vašátko, František nebo Mrázek se začínala dostávat do podvědomí.  A to byl teprve začátek.

bob3

Momentka z filmu „Bitva o Británii“ (2)

Vysoce hodnocení letci z Československa získali v britské RAF široké uplatnění. Nejednalo se jen o stíhače na slavných Hurricanech a Spitfirech. V dvoumotorových Welingtonech vyráželi na bombardovací mise nad okupovanou Evropu. Sváděli noční souboje na netradičně koncipovaných Defiantech nebo silně vyzbrojených Beaufighterech. Za řízením opravdu rychlých Typhoonů prováděli bitevní útoky na podporu spojeneckých vojsk. Ve čtyřmotorových Liberátorech pronásledovali německé ponorky nad Atlantikem i Biskajským zálivem. Ruce našich pilotů poznaly také řídicí páky obratných Mosquit či dalších slavných strojů té doby. Na jejich kontě se za šest let ocitlo 365 sestřelených nepřátel, šest zneškodněných střel V1, desítky kusů zničené bojové techniky a poškozená výrobní zařízení nepřátelských zbrojovek. Mezi největší úspěchy patřilo bezesporu potopení německého lamače námořní blokády, lodi Alsterufer Liberatorem československé bombardovací perutě. Za takové výsledky se letci ze země, o níž ještě před pár lety v Británii „nikdo nic nevěděl“ rozhodně nemuseli stydět. Ani v zahraničí nezapomínali na svůj původ. Na uniformách nosili hrdě nápis „Czechoslovakia“. Své stroje zdobili lvíčky nebo malými československými znaky.

spit

Ilustrace stíhačky Spitfire používané v poválečném období v Československu (3)

Britové si význam Čechoslováků náležitě uvědomovali. V rámci RAF, vznikly celkem tři čistě československé stíhací perutě (310,312 a 313) a jedna bombardovací (311). Další letci sloužili u deseti britských a jedné polské perutě. Československou stopu lze najít u dalších pomocných jednotek. Leteckými útvary na západě (Francie, V.Británie) prošlo během šesti let téměř 2.500 příslušníků československého vojska, z nichž 529 přišlo o život, 250 bylo zraněno a 52 jich bylo zajato. Přímo v britském RAF, bylo operačně nasazeno zhruba 1.600 osob. Za svoji činnost získali mnohá vysoká vyznamenání a hodnosti. Mezi nimi vyniká Karel Janoušek, jediný československý nositel hodnosti Air Marshal RAF. Dvacet jedna letců opustilo službu v britské RAF a přešlo na východní frontu jako základ československého letectva v SSSR.

Do Československa se letci z Velké Británie vraceli postupně. Nejprve 13. 8. 1945 první skupina Spitfirů, další následovala 24 srpna a 5 září. Mezi Československem a Británií pak až do konce roku 1945 pendlovaly Liberatory 311. perutě v roli dopravních letadel. Celkem se v tomto roce vrátilo do vlasti 1359 příslušníků leteckých sil sloužících na západní frontě, dalších 250 zůstalo v zahraničí.

navrat

Přehlídka ČS stíhačů po návratu do Prahy , generál Janoušek druhý zleva (4)

Po svém návratu byli nejprve oslavováni. Změna politických poměrů ovšem mnohým zcela převrátila život. Někteří zvolili opět odchod do zahraničí a novou emigraci. Osud těch co zůstali, byl vesměs stejný. Jako zápaďáci neměli šanci uniknout diskriminaci. Degradace, vyhození z armády, vykonstruovaná obvinění v politických procesech, věznění nebo tábory nucených prací. Tak se jim vlast odvděčila za věrné služby. Prakticky celá padesátá léta dvacátého století byli pro veřejnost tabu. Politické oteplení šedesátých let přineslo určitou změnu. Došlo k částečné rehabilitaci. O letcích ze západu se začalo psát. V roce 1968 byl režisérem Jindřichem Polákem natočen film „Nebeští jezdci“. Další ocenění přišlo až po dvaceti letech, kdy se Československo vrátilo k demokracii. Bariéry padly a bývalí příslušníci britské RAF konečně došli zaslouženého uznání. Pulty obchodů zaplavily desítky knih. Došlo i na filmovou tvorbu. Dva roky po sametové revoluci vznikl snímek režiséra Jaroslava Dudka „Hřbitov pro cizince“ o osudu letců z RAF v poválečných letech z pera scénáristy Jiřího Hubače. V roce 2001 spatřil světlo světa film Jana Svěráka „Tmavomodrý svět“ jako poděkování československým letcům na západě. Navzdory tomu trvalo dalších více než dvacet let, než jim byl v Praze na Klárově odhalen památník ve formě okřídleného lva.  Udržování vzpomínek na letce RAF  se věnují různé kluby a organizace, jako například Mezinárodní nevládní organizace „Křížovníci s červeným srdcem-CYRIACI“ nebo také CZECH SPITFIRE CLUB.

Lev2

Památník letcům v RAF v Praze na Klárově (5)

Oslavujme naše hrdiny – letce RAF. Zaslouží si, aby za svoji oběť, odvahu a nasazení zůstali v našich srdcích a příběhy o jejich činech byly vyprávěny dalším generacím. Slavnostní akce u příležitosti sedmdesátého výročí jejich návratu do vlasti bude zcela jistě důstojnou připomínkou.

podpora_VIM_web_zmensene

 

Fotografie

*1 CZECH SPITFIRE CLUB

*2 Film „Bitva o Británii“,

*3 Jiří Stanislav, CYRIACI

*4  Jiří Stanislav, CYRIACI

*5 Mojmír Churavý, Wikimedia Commons

Odkazy:

ČS perutě v RAF

https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ceskoslovensk%C3%A9_perut%C4%9B_v_RAF

Mezinárodní nevládní organizace „Křížovníci s červeným srdcem-CYRIACI“

http://www.cyriaci.com/

CZECH SPITFIRE CLUB

http://www.czechspitfireclub.cz/

Památník „Okřídlený lev“

https://cs.wikipedia.org/wiki/Pam%C3%A1tn%C3%ADk_Ok%C5%99%C3%ADdlen%C3%BD_lev

Film „Nebeští jezdci“

http://www.csfd.cz/film/7395-nebesti-jezdci/

Film „Hřbitov pro cizince“

http://www.csfd.cz/film/128530-hrbitov-pro-cizince/

Film „Tmavomodrý svět“

http://www.csfd.cz/film/8803-tmavomodry-svet/videa/

Film „Bitva o Británii“

http://fanmovie.cz/valecnefilmy/bitva-o-britanii-battle-of-britain-valecne/

Publikace „Letadla československých pilotů“

http://investicnimedaile.cz/cddvd/42-letadla-ceskoslovenskych-pilotu.html

7 Komentářů. Napsat komentář

Jiří Stanislav
26.7.2015 7:01

Díky za veškerou pomoc a hlavně krásný článek, který mnoha lidem přiblíží tak důležitou historii.

Odpovědět
Martin Marek
28.7.2015 22:19

Díky :-)

Odpovědět

Parádní článek, srdečné díky!

Odpovědět
Martin Marek
28.7.2015 22:19

Díky :-)

Odpovědět

Zdravím, jen dotaz, datum a čas zahájení akce jsou tu našel, ale nějak nemůžu najít jak dlouho akce potrvá?
díky za info

Odpovědět
Martin Marek
31.7.2015 10:38

Díky za dotaz, akce končí v sobotu 15.8.2015 ve 14:00

Odpovědět
Ruda Karlík
2.8.2015 14:45

Ano,na tyto skutečné hrdiny nesmíme zapomínat.Návrat do vlasti jim byl na příkaz SSSR neustále odkládán,do doby než byly obsazeny všechny důležité pozice. Postupně byli úplně vyřazeni z veřejného života a většinou skončili ve vězení.Přikládám odkaz na vyprávění p.I.Hejlové o svém strýci,maršálu RAF Karlu Janouškovi,které jsem doplnil fotografiemi: https://youtu.be/vQS3KleW6MY

Odpovědět

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>