Stříbrná mince ČNB připomíná sestrojení letounu Bohemia B-5.

12.1.2020
Martin Marek

Počátek dvacátého století nebyl jen příležitostí pro obnovu samostatné české státnosti. Stalo se také dobou zrodu české aviatiky. V rámci Rakousko-uherského soustátí se náš národ profiloval jako velmi technicky zdatný. Kvalitní inženýři a neobvyklá úroveň nalézat pokroková řešení, to byla vizitka českého ducha. Koneckonců byl to právě Čech, Emil Škoda, kdo přivedl na svět jednu z největších strojírenských firem starého mocnářství. Nicméně císařská moc rozvoj vzduchoplavby v zemích koruny české nepodporovala. Vše se odehrávalo spíše na úrovni nadšenectví a amatérismu, jako například známý počin inženýra Kašpara z Pardubic. V Čechách nebyla výroba letadel. Kromě klubových či polních letišť, existovala před rokem 1914 prakticky jediná plnohodnotná letecká základna. Sídlila v Chebu. Další vznikla v souvislosti se zavedením k.u.k. letecké pošty až v průběhu Velké války v Olomouci. Teprve ustavení Republiky Československé na sklonku toku 1918 odstartoval zlatou éru naší aviatiky. Přivedla na svět mnoho špičkových letců své doby i kvalitních letadel. Součástí jejího slavného příběhu je také zrod prvního stroje československé konstrukce, letounu Bohemia B-5.

BohemiaB5_1

Replika Bohemie B-5. (1)

Zásadním místem celého příběhu se stala západočeská metropole Plzeň. Právě tady došlo nedlouho po památném říjnu 1918 k obnovení Aviatického sdružení Bohemia. Téměř symbolicky mělo tři zakladatele – Viktora Bruneho, Rudolfa Polaneckého a Jaroslava Samka – přičemž technického vedení se ujal zaměstnanec Škodových závodů, Ing. Oldřich Haller. Sdružení existovalo již před Velkou válkou. Vzplanutí světového konfliktu však znamenalo přerušení jeho činnosti. Doslova kapkou živé vody se mu stala ČS republika, vzniknuvší na troskách podunajské monarchie. V jeho dílnách pak velice rychle spatřila světlo světa naše bé pětka. Výroba probíhala vskutku družstevním způsobem. Ruku k dílu přiložili členové sdružení i spřátelení nadšenci. Na stavbě se podílely místní firmy. Konstrukce letounu nepřinášela nic převratného. Jednalo se o klasický dvouplošník pro dvě osoby, vycházející ze systému Blériot. Prim samozřejmě hrálo dřevo, a to včetně potahu, kterým bylo dřevěné plátno. O pohon se staral recyklovaný čtyřválec Wright-N.A.G., osazený dvoulistou vrtulí. Ten původně poháněl jiný stroj ještě před válkou. Po jeho havárii putoval motor do skladu, kde si počkal na instalaci do Bohemie B-5.

Technická data letounu Bohemia B-5:
  • Motor: Wright-N.A.G. (Neue Automobil-Gesellschaft m.b.H. Berlin) o výkonu 40 k (29 kW)
  • Rozpětí 8,00 m
  • Délka 6,68 m
  • Hmotnost prázdného letounu 340 kg
  • Vzletová hmotnost 520 kg
  • Maximální rychlost 110 km/h
  • Dostup 1 500 m
  • Dolet 120 km
BohemiaB5_2

3D rekonstrukce letounu. (2)

Zálet se uskutečnil 27. dubna 1919 na legendárním letišti Plzeň-Bory. Za řízením letounu seděl R. Polanecký, bývalý rakousko-uherský pilot. V roce 2019 tak uplynulo rovných sto let od této historické události. O dva týdny později přišla ovšem osudová chvíle. V sobotu 17. května zavítal do Plzně prezident republiky T.G.Masaryk. Letoun byl využit k jeho slavnostnímu přivítání. Aparát se vznesl s dvoučlennou posádkou – Rudolf Polanecký a letecký žák Josef Klíbr. Avšak záhy došlo k tragické havárii. Nezvládnuté přistání skončilo katastrofou. R.Polanecký utrpěl těžší poranění. J.Klíbr svá zranění bohužel nepřežil. Je ironií osudu, že právě Josef Klíbr měl značný podíl na vzniku letadla, v jehož troskách zahynul.

BohemiaB5_3

3D rekonstrukce. (3)

Havárie letounu neznamenala jeho konec. Sdružení provedlo jeho kompletní rekonstrukci. Za šest týdnů již opět brázdil české nebe. V srpnu 1919 se uskutečnil přelet na novou domovskou základnu, letiště Praha-Kbely. I zde Bohemie spolehlivě sloužila. Kromě propagačních či komerčních letů se stala součástí První československé letecké výstavy. Zájemci o let se museli na tehdejší dobu plácnout přes kapsu. Okruh kolem letiště vyšel na 80 Kčs. Let nad Prahou už na třistovky. Jenže do jeho osudu opět zasáhla smrt. V srpnu 1922 zahynul při provozu jiného stroje Rudolf Polanecký. Jeho skon znamenal konec sdružení Bohemia. Letouny se staly předmětem prodeje. Bohemii B-5 zakoupil továrník J. Wiesner. Úspěšně jí provozoval zhruba rok, načež používaný motor došel na konec svého technického života. Nový majitel se rozhodl přestavět B-5 na jednomístný bezmotorový kluzák. K tomu získal zkušebního pilota továrny Aero, Rudolfa Valentu. Motor byl odstraněn a příď patřičně upravena. Kola nahradily lyžiny. Přestavba ovšem příliš úspěšná nebyla. Jednak aerodynamika motorového letounu je jiná než kluzáku. Také byly potíže s těžištěm. Bohemia B-5 tak přešla v druhé polovině dvacátých let dvacátého století do majetku Národního technického muzea v Praze. Dokonce včetně originálního motoru. Její stav nešel pojmenovat jako právě nejlepší. K dispozici byl téměř celý jednomístný trup i s volantovým řízením a částečným překližkovým potahem.

BohemiaB5_4

3D rekonstrukce. (4)

Zachovala se všechna čtyři křídla spolu s původními plátny. Použitelný byl také trubkový kozlík horních ploch. Hlavní nosníky křídel nesly ještě původní razítka: „Aviatické sdružení Bohemia“, „Aviatická škola Praha-Plzeň“. S ohledem na význam letounu pro československé letectví se očekávala rekonstrukce, která ani s postupem času nepřicházela. Poslední zmínka o plánu na opravu Bohemie se objevila v tisku počátkem padesátých let. Místo toho díly putovaly do sbírky Vojenského Historického Ústavu, respektive do depozitáře Leteckého muzea. Tam si na svůj „nový“ zrod počkalo éro do nového tisíciletí. V květnu 2004 začaly první práce, když byly díly nejprve převezeny z depozitáře VHU do Kbel. Posléze došli restaurátoři ke zjištění, že rekonstrukce do původní podoby dvoumístného stroje znamená kompletní rozebrání, respektive zničení dochovaných částí. Dilema se podařilo vyřešit tak, že originální B-5 prošla renovací ve stavu, v jakém přečkala desetiletí v depozitářích. Dvoumístné provedení vzniklo jako kompletní replika. Deset let poté byla slavnostně předvedena veřejnosti. Konkrétně na půdě Leteckého muzea Kbely 26.4.2014. Od té doby je Bohemia B-5 k vidění přímo v expozicích muzea – hangár H-88, případně dochází k zapůjčení pro jiné významné akce. Vystavován je také jednomístný trup po restaurování. Našel své místo v sousedství dalších letounů, jimiž naši letci otevřeli bránu našeho vzdušného moře v období let 1918–1924.

BohemiaB5_5

3D rekonstrukce. (5)

Ovšem muzejní expozice není jediné místo, kde se s tímto unikátním počinem můžete setkat. Ke slovu přišla proslulá šikovnost našich modelářů. Pro stavitele plastikových kitů existuje možnost stavby Bohemie B-5 ve formě kluzáku. Rezinový speciál v měřítku 1:72 vyrábí firma AB Model. Zhruba 15 dílů je spíše víkendová záležitost. V ceně kolem dvou set korun se nejedná o příliš velkou investici. Nenáročný model skýtá příležitost pro šikovného stavitele k přestavbě na motorovou verzi. Dvoumístný typ jako RC exemplář lze najít na YouTube profilu pana Davida Krause, odkaz ZDE. Došlo i na ultralight. Postavil ho Václav Vondrášek a je také k vidění na YouTube ZDE. Pozadu nezůstala ani publikační činnost. Na internetu může zvídavý badatel najít několik zajímavých článků nabitých podrobnostmi. Jak je vidět, ani mnoho dekád po svém zrodu neupadá Bohemia B-5 v zapomnění.

BohemiaB5_6

Model Bohemie B-5 jako kluzáku. (6)

Stoleté výročí prvního vzletu Bohemie B-5 se rozhodla připomenout také Česká národní banka vydáním pamětní stříbrné mince. Do soutěže bylo přihlášeno dvacet šest návrhů. Vítězem se stalo dílo známého výtvarníka a akademického sochaře Zbyňka Fojtů. Ve finální podobě se jedná o minci nominální hodnoty 200 Kč, 31 mm/13 g ze stříbra o ryzosti 925 / 1000. Vydána byla ve dvou provedeních a to „standard“ a „proof“ bez číslování.  Emise proběhla v dubnu 2019. Averz i reverz má jednotné téma – Bohemii B-5 v různých pohledech ve formě technických výkresů. Samozřejmě jsou doplněny letopočty, název stroje a povinné informace o nominální hodnotě. Nechybí opis „ČESKÁ REPUBLIKA“. Averz obsahuje navíc značku autora. Reverz zase značku razitele, tedy České mincovny. Mince se dodává standardně v plastové kapsli s příslušným certifikátem ČNB. Provedení proof ještě v malé plastové etuji.

BohemiaB5_averz_F+

Averz mince. (7)

BohemiaB5_revez_F

Reverz mince. (8)

Česká mincovna použila část nerealizovaných návrhů k vydání limitovaného počtu půluncových zlatých medailí tentokrát z dílny Luboše Charváta pod názvem „Zlatá půluncová medaile Sestrojení prvního letadla české výroby Bohemia B-5“. Jsou raženy o průměru 28 mm a váze 15,56 g z materiálu ryzosti 999,9 / 1000. Disponuje číslováním každého kusu, přičemž maximální číslo v sérii je 99. Hlavním motivem je oboustranné zobrazení Bohemie B-5. Na averzu je v letu, zatímco reverz evokuje podobu technického výkresu. Pozadu nezůstala ani Pražská mincovna. Vydala pamětní stříbrné medaile od stejného autora. První je klasická uncovka 37 mm/31,1 g ze stříbra o ryzosti 999 / 1000. Vznikly v jako limitované číslované série ve třech kvalitativních úrovních. Běžná kvalita (b.k. 39 ks), proof (199 ks) a patina (39 ks). Především patinované provedení je specifickou variantou. Mimo stříbra byla vyražena ještě zlatá verze parametrů 28 mm/15,56 g z materiálu o ryzosti 999 / 1000. Zlatá medaile je ve dvou kvalitách povrchu. Běžná – b.k. – ražený počet 9 číslovaných kusů. Proof19 číslovaných kusů. Obě mají stejný název „LETADLO BOHEMIA“. Averz je až na drobné odchylky prakticky totožný s medailí z České mincovny. Jsou jen jiné opisy. Reverz je v podobném stylu, pouze pohledy na letoun jsou seskládány jiným způsobem. Čím se medaile z Pražské mincovny odlišuje je opis. Ten kromě názvu stroje nese také jméno jeho konstruktéra, Ing.Oldřicha Hallera. Zajímavá příležitost pro investora fandícího našemu letectvu a historii.

Příběh Bohemie B-5 není unikátní jen tím, že byla prvním letounem české, respektive československé konstrukce. Ukryta v depozitářích přežila rozbití republiky, následnou německou okupaci i válku, ustavení komunistického režimu či invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Vstoupila do nového milénia, aby po dlouhých desetiletích opět přinášela radost fanouškům naší aviatiky. Bezesporu v sobě nese všechny okamžiky naší novodobé státnosti. Je obrazem touhy po dobytí moře, jímž je vzduch nad námi.
Fotografie:

* 1 – Michal Louč, 2004, zveřejněno na Wikipedia

* 2-5 Free3D, licence zakoupena fakturou #F3D0026215 ze dne Jan 06, 2020, autor: Ivous

* 6 – CzechKits.com

*7-8 – Martin Marek

Odkazy:

https://www.aeroweb.cz/clanky/1354-bohemia-b-5-prvni-motorove-letadlo-vyrobene-v-ceske-republice-po-roce-1918

http://www.vhu.cz/pribeh-prvniho-cs-letounu-bohemia-b-5/

http://www.czechkits.com/172-bohemia-19191924-p-83.html

https://cs.wikipedia.org/wiki/Bohemia_B-5

https://www.google.com/search?q=bohemia+B-5&oq=bohemia+B-5&aqs=chrome..69i57.4551j0j8&sourceid=chrome&ie=UTF-8

podpora_VIM_web_zmensene

Žádné komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>