Vzduch se stal naším mořem

12.4.2015
Martin Marek

Československo bylo státem s hlubokou leteckou tradicí. K významným osobnostem zakladatelů společného státu Čechů a Slováků patřil průkopník létání, vědec, generál a slovenský vlastenec s dobrodružnou povahou Milan Rastislav Štefánik. V meziválečném období se české země staly významným výrobcem letounů. Jména jako Avia, Letov nebo Aero měla v Evropě dobrý zvuk. Piloti dokázali se svými stroji sbírat mezinárodní ocenění. Z malé země vzešla mnohá letecká esa, která získala své vavříny ve válečných letech, ať již při obraně Polska nebo Francie, v Bitvě o Británii či na východní frontě. Tradice pokračovala i v době světové bipolarity a trvá do dnes, byť ve formě letectev dvou nezávislých republik.

Kdy vlastně vzniklo československé letectvo?  Za oficiální datum založení letectva Republiky Československé je považován 3 říjen 1918. V tento den se v Praze na Střeleckém ostrově konala ustanovující schůze rakousko-uherských vojenských letců českého původu. Výsledkem jednání se stalo vytvoření „Leteckého sboru Československé armády“. Tomu ovšem předcházela jiná historická událost a to úplně první let československého letounu shodou okolností ve vojenských službách. Stalo se tak 10 dubna 1918. Nikoliv v Čechách nebo na Slovensku.  Odehrál se na ruském nebi.

V Rusku se utvářely československé vojenské jednotky už od začátku Velké Války. Postupně se rozrůstaly ze zakládající „České družiny“ na pozdější „Československé vojsko na Rusi“ tvořené třemi divizemi. V rámci těchto jednotek vzniklo 17 února 1918 tzv. „Čechoslovácké aviatické oddělení“.  Místem založení této první ČS. letecké jednotky byl Kyjev. Jeho velitelem se stal poručík Vlastimil Fiala. Rozhodně se nejednalo o žádného vzduchoplaveckého nováčka. Svoji kariéru začal jako pozorovatel u Rakousko-Uherského K. u K. Luftfahrtruppe přesněji u Flik 1. Tam se naučil létat a zúčastnil se také přiznaného sestřelu ruského dvouplošníku.  22 dubna 1917 ho ovšem za řízením Branderburgu C.1  sestřelil ruský stíhací SPAD.  Padl do zajetí. Následoval vstup do ČS legií. Působil nejprve u 5 střeleckého pluku. Snažil se o založení vlastního leteckého oddílu. Přes potíže se mu to podařilo, byť musel určitý čas létat u ruského letectva. Po návratu z ruských služeb se pustil do budování letecké jednotky. Za svého zástupce si vybral dalšího původně Rakousko-Uherského důstojníka, podporučíka Lva Melče.

Útvar zahájil činnost s pestrou směsicí techniky. Převážná část byly letouny zanechané v Kyjevě Francouzkou vojenskou misí. V rukou československých letců se tak ocitly Nieuporty, Morane Saulnier Parasol nebo Sopwith ½ Strutter. S ohledem na rozpad fronty začal oddíl ustupovat po železnici směrem na východ, přičemž vlastní odjez z Kyjeva se odehrál za ostřelování němci. Cestou se ještě podařilo ukořistit další tři stroje. Stalo se tak na opuštěném letišti Lubny. Získané typy nejsou spolehlivě potvrzeny. Jednalo se však o další pozůstatek po Francouzích. Oddíl čítal celkem 113 příslušníků. Se vším všudy se vešel na 37 vagónů.

serdobsk

Příslušníci leteckého oddílu se Sopwith ½ Strutter ve Serdobsku v dubnu 1918 (1)

21 března 1918 se postup na východ zastavil v Serdobsku. Zastávka to byla nedobrovolná a nakonec se protáhla na celý měsíc. Nicméně právě zde se odehrál naprosto první let ČS. letectva na vlastním aparátu výše zmíněného 10 dubna. Posádka ve složení pilot podporučík Melč a pozorovatel praporčík Skála odstartovala se strojem Sopwith ½ Strutter. Tento letoun byl prvním britským typem vyzbrojeným synchronizovaným kulometem. Spolu s letouny Airco DH.2 a R.A.F. F.E.2 se zasloužil o zlomení nadvlády německých letadel na počátku války. V tom tkví jeho výjimečnost. Vznikal v dílnách anglické Sopwith Aviation Company. Dvoumístný prototyp poprvé vzlétl v prosinci roku 1915. V dubnu 1916 vstoupil do aktivní služby. Pojmenování 1½ Strutter získal díky systému vzpěr.  Horní a dolní křídlo byly na každé straně letounu na konci křídel spojeny párem klasických úplných vzpěr, zatímco poloviční vzpěry spojovaly horní křídlo s trupem před a za pilotním kokpitem. Letoun byl na spodním křídle vybaven výklopnými brzdícími klapkami. Poháněl ho rotační motor Clerget 9B o výkonu 130 hp (97 kW).  Hlavní výzbroj tvořil synchronizovaný kulomet Vickers ráže 7,7 mm. Mohl nést až čtyři 25 kg bomby. Pozorovatel disponoval kulometem Lewis upevněným na oběžném kruhu Scarff. Bezprostředně po vzletu Čechoslováků došlo k poruše řízení. Letoun se poroučel k zemi. Skončil v břízovém háječku. Letci vyšli z nehody bez zranění. Stroj s číslem 1203 byl poškozen. Momentálně bezvýznamná epizoda se zapsala do našich dějin.

Sopwith ½ Strutter ve službách RAF

Sopwith ½ Strutter ve službách RAF (2)

Havárie při prvním letu neodradila ani jednoho protagonistu od dalšího létání. Lev Melč, původním jménem Robert Meltsch pocházející z Loučky u Nového Jičína, byl letcem s nejvíce zkušenostmi. Létal již od roku 1914.  Válku ukončil v hodnosti kapitána. Stejně jako Jaroslav Skála. Ten na rozdíl od Melče nepřišel do legií ze zajetí. Na počátku války vstoupil do „České družiny“ a mohl se tak hrdě nazývat „Starodružiníkem“.  Jako velitel roty bojoval u Zborova. V březnu 1919 převzal velení oddílu po zraněném Vlastimilu Fialovi. Po návratu do vlasti pilotoval Letov Š-16 na jeho legendární cestě do Tokia v roce 1927. Později stál v čele zemského leteckého velitelství v Brně. Za mobilizace v září 1938 byl v hodnosti plukovníka letectva velitelem leteckých sil III. Armády „ ŠTEFÁNIK“.

Jaroslav Skála

Jaroslav Skála (3)

Letecké oddělení se během cesty na dálný východ přejmenovalo na 1 československý letecký a automobilový oddíl. Přes různé dramatické zvraty pokračoval oddíl v cestě do Vladivostoku, kde byl nakonec 19 června 1918 rozpuštěn. Mužstvo přešlo na jiná určení. Část se vrátila k novému leteckému oddílu, jenž vznikl 26 září 1918. V jeho čele stanul opět Vlastimil Fiala, muž balancující mezi nebem a peklem. Po skončení ruské anabáze se v hodnosti kapitána vrátil do vlasti. Stal se otcem známé herečky Květy Fialové, do roku 1925 významným představitelem československé vzduchoplavby a také autorem knihy „Náš vzduch-naše moře“. Právě touto knihou bylo inspirováno heslo „Vzduch je naše moře“, významně ovlivňující budování letectva nového Československa.

Denním chlebem našich prvních aviatiků byla odvaha, odhodlání i útrapy života v ešalonech brázdících nekonečné dálavy Ruska. Jejich příběh si zaslouží uchování pro další generace.

Seznam použitých zdrojů

Jiří Rajlich, Křídla legií nad Ruskem, Válka REVUE leden-únor 2015

http://forum.valka.cz/topic/view/95440/Fiala-Vlastimil

http://cs.wikipedia.org/wiki/Sopwith_1%C2%BD_Strutter

http://armada.vojenstvi.cz/predvalecna/personalie/4.htm

http://vvpdedice.net/jednotky/letiste/index.html

Fotografická příloha:

*1 – http://cs.wikipedia.org/wiki/Sopwith_1%C2%BD_Strutter#/media/File:RAF_Sopwith_1_1-2_Strutter.jpg

* 2- http://1.air_war.sweb.cz/anabaze/anabaze.htm

*3 – http://www.lideazeme.cz/clanek/vzduch-je-nase-more

podpora_VIM_web_zmensene

Žádné komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>