Odznak věnovaný legionáři F.A.Maxovi z roku 1934

Přibližná doba čtení: min.

29.06.2023 Martin Marek Faleristika

Každoročně si na začátku července připomínáme slavné vítězství československých legionářů v bitvě u Zborova v roce 1917. Oceňujeme jejich odvahu i odhodlání. Nezřídka se odkaz tohoto střetnutí stal příležitostí k odhalení pomníku nebo pamětní desky. Obdobně tomu bylo v roce 1934 ve Vejprnicích u Plzně. Místní komunita se rozhodla připomenout památku vejprnického rodáka Františka Alexandra Maxy, jehož život vyhasl na zborovském poli. Zorganizovali umístění pamětní desky na jeho rodný dům. Událost navštívil opravdu významný host, přední legionář, armádní generál Jan Syrový. Jeho přítomnost dodala akci značnou společenskou vážnost. To byl možná jeden z důvodu, proč v souvislosti s tím vznikl zajímavý odznak na stuze. Originální exemplář jsem získal do sbírky.


František Alexandr Maxa v uniformě ČS dobrovolníka (Sbírka ČsOL)

František Alexandr Maxa se narodil 7. června 1896 ve Vejprnicích na Plzeňsku jako třetí z osmi dětí Václava Maxy a Markéty Maxové roz. Lukešové. Ačkoliv byl v době vypuknutí Velké Války student, v roce 1915 narukoval a odjel na ruskou frontu v řadách zeměbraneckého pluku číslo sedm. Zajat byl Rusy již krátce po příchodu na frontu, 2. září 1915. Po zajetí se přihlásil jako dobrovolník do ČS vojska na Rusi, kam ho přijali 15.6.1916. Domovem se mu stal první střelecký pluk, respektive 3. četa jeho 7. roty. Osvědčil jako odhodlaný voják. Proto se stal nejprve velitelem družstva, následně velitelem čety. O rok později se už jako praporčík zapojil do bojů u Zborova. Vedl druhou vlnu útoku. Při zneškodňování postavení kulometů utrpěl těžká zranění, kterým záhy podlehl na polním obvazišti v Cecové. Jeho tělo spočinulo spolu s ostatními v Bratrské mohyle v Kalynivce na Ukrajině. 15. července 1934 nainstalovali ve Vejprnicích pamětní desku, připomínající jeho památku. Termín nebyl sladěn s výročím Zborova pravděpodobně z důvodu účasti armádního generála Jana Syrového. Jednalo se o událost celokrajského formátu. Na místo se kromě širší veřejnosti a armády dostavili též představitelé samosprávy, ČsOL, Sokola a dalších společenských organizací. Jan Syrový přednesl projev vyzdvihující odvahu Františka Maxy. V době Zborovské bitvy působil jako velitel sedmé roty prvního pluku a byl jeho nadřízeným. Poté vystoupil bratr padlého legionáře Jan Maxa, sloužící jako svobodník u 28. pěšího pluku Tyrše a Fügnera v Praze. Za sebe i rodinu poděkoval generálu Syrovému. Následně desku odhalili na rodném domě F.A.Maxy v ulici Boženy Němcové 133. Je autorským dílem štábního kapitána pěšího pluku číslo třicet pět „Foligno“ Aloise Vrtišky z Plzně. Výrobu zajistila umělecká slévárna kovů ve Zruči, pod pečlivým dohledem jejího majitele pana Jaroslava Chudáčka. Desku dodnes můžete nalézt ve Vejprnicích na stejném místě. Jen pro úplnost dodejme, že informace z Vejprnic se objevily v tehdejším tisku, jako Naše vojsko nebo v časopise Legie.


Generál Jan Syrový při projevu ve Vejprnicích (Sbírka ČsOL)

Odznak tvoří štít a stuha. Stuha sloužila k upevnění na oděv. Jedná se o tkanou trikolóru o šířce 8 mm. Barvy jsou na ní zleva doprava: bílá, modrá, červená. Do štítu je připevněna průvlakem a zalepena. Délka stuhy je 3 cm. Štít je vyražen z tvrdšího papíru. Rozměry jsou cca 5,6 cm délka a 4,6 cm šířka. Aversní strana je barevně shodná se stuhou. Barvy jsou seřazeny vertikálně od shora bílá, modrá, červená. Potisk odpovídá povaze události. Horní části dominují heraldické znaky zemí tehdejšího Československa. Oproti sdruženému znaku ČS legií je tam navíc Podkarpatská Rus. Následuje text: „Odhalení pamětní desky prap. rus. legii br. Fr. Alex. Maxovi VEJPRNICE 15.VII.1934“. Jak vidno, posloupnost národních barev se v interpretaci roku 1934 odlišuje od té dnešní, když trikolóra ČR má modrou barvu dole.


Avers odznaku se stuhou (M.Marek 2023)

Reversní strana štítu je prázdná až na jednu výjimku a tou je nálepka ukrývající nalepení stuhy. Nálepka nese identifikaci výrobce, kterým nebyl nikdo jiný než pražská firma Karnet a Kyselý. Její rukopis můžeme najít na většině prvorepublikových vyznamenání. Vyráběla také stejnokroje a výstrojní součástky. Existovala od roku 1905. Bez nadsázky můžeme říct, že představovala jeden z předních ryteckých závodů na našem území s vysokou uměleckou hodnotou vyráběných kusů. K zákazníkům kromě státu patřily samozřejmě ozbrojené složky, branná moc, policie, četnictvo, ale i hasiči či železnice. Podnikání se neomezovalo jen na uniformované sbory. Z civilního sektoru byly patrně nejznámější chmelové známky. Mezi dalšími můžeme zmínit štítky na hole, psí známky, automobilové plakety a automobilové tovární štítky, pečetítka, jmenovky, tedy rytecké práce všeho druhu. Firma sice přežila okupaci, nicméně v roce 1948 neunikla znárodnění. Jako pobočný Závod 02 byla začleněna do výrobního družstva Znak. Zajímavostí reversu jsou stopy barvení na okrajích.


Reversní strana odznaku se štítkem výrobce (M.Marek 2023)

Forma provedení odznaku dává tušit, že se jednalo o spotřební materiál určený jen pro zmiňovanou slavnost. Takové věci bývaly v prvorepublikových dobách běžné. Obvykle patřily na oděv významnějších hostů a podobně. S ohledem na použitý materiál se nepočítalo s delší trvanlivostí. Svoji roli hrála pravděpodobně též cena. Na druhou stranu svěření výroby firmě Karnet a Kyselý dává tušit, že si organizátoři dali na přípravě záležet.


Pamětní deska F.Maxy ve Vejprnicích (M.Marek 2023)

Odkaz Františka Alexandra Maxy je i po mnoha desetiletích stále živý. Plzeňská jednota ČsOL jeho památku pravidelně připomíná. Vejprnice nezůstávají pozadu. Například o popisovaném umístění pamětní desky rozsáhle referovaly u příležitosti osmdesátého výročí obecní listy NÁVES, kde bylo publikováno několik statí převzatých z dobového tisku. Díky tomu máme vcelku podrobný přehled, jak oslava proběhla.

Čest památce Františka Alexandra Maxy


Zdroje:

https://www.facebook.com/csol.cz/photos/a.118724448175360/4001953019852464/?type=3
http://www.legie100.com/krev-legionare/73015
https://www.vets.cz/vpm/mista/obec/2085-vejprnice/
https://www.muzeumzatec.cz/7.-razby-tovarny-na-odznaky.html
https://www.vejprnice.cz/


Tagy:

Československá obec legionářská Československé legie ČS armáda ČSOL Zborov

Podobné články:

  • follow us in feedly