Legiovlak vstupuje do páté sezóny.

Přibližná doba čtení: min.

26.05.2020 Martin Marek Společnost

Od roku 2015 brázdí kolejiště českých nádraží jedna specifická vlaková souprava. Jedná se o takzvaný Legiovlak, nejvýraznější počin několikaletého projektu Legie 100, vzniknuvší pod křídly Československé Obce Legionářské. Jedná se o pojízdnou expozici věnovanou československým legiím v podobě replik železničních vagónů, ve kterých legionáři mezi roky 1918 až 1920 obsadili Transsibiřskou magistrálu. Tímto svým počinem významně pomohli vítězství států Dohody nad centrálními mocnostmi. Zablokovali totiž možnost návratu téměř miliónu německých a Rakousko-uherských válečných zajatců z Ruska po uzavření Brest-litevského míru. Jejich případný přesun na bojiště západní fronty mohl způsobit zvrat a válku prodloužit. Po slavné bitvě u Zborova to byl další významný milník ve slavné historii našich dobrovolnických jednotek v letech Velké války.

Vlaky používané ČS vojskem na Rusi v letech 1918–1920 byly pro naše dobrovolníky doslova vším. Bojovali v nich. Žili. Bavili se i vyráběli vše potřebné. Každý vůz měl svůj daný účel. Některé zajišťovaly nezbytné opravy kolejí. Jiné provádění podpůrných akcí v okolí tratě, například za použití obrněného vozu. Část z nich byla obrněna a ježila se hlavněmi zbraní.

Pohled do vagónu s kulomety.

Obrněné auto převážené na plošinovém vagónu.

Vlak musel legionářům poskytnout vše potřebné. Obytné vozy se nazývaly „těplušky“. K dispozici byly i specializované vagóny, zajišťující život na kolejích. Jako například zdravotní ošetřovna, různé opravny, kuchyň nebo krejčovská dílna dodávající oděvy.

Krejčovská dílna.

Ošetřovna na kolejích.

Palebnou podporu zpravidla poskytovalo větší množství kulometů. Jelikož se jednalo o Rusko, pak samozřejmě asi každému něco řekne název Maxim. Těžká, vodou chlazená zbraň, která si našla své místo ještě v dalším válečném konfliktu. Někdy to nestačilo. Vlaky proto disponovaly také dělostřeleckou výzbrojí.

Legiovlak na nádraží v Křimicích.

Dělostřelecká výzbroj vlaku.

Sám jsem měl možnost vlak navštívit při jeho zastávce v Křimicích u Plzně v červnu 2016. Kromě vlastní prohlídky mi do oka padla prodejna knih a dalších materiálů se vztahem k našim legiím. Ve vozech jsou dobře zorganizované popisky. Návštěvník má možnost doslova nasát všechny informace a odejít s patřičnou znalostí kontextu vniku dobrovolnických vojsk i jejich elementární historie. A to je přesně role Legiovlaku. Objíždí města a přibližuje historii Československého zahraničního vojska široké veřejnost. Zvláštní zřetel je kladen na žáky a studenty základních, středních a vysokých škol. Návštěvníci mají zcela volný přístup do všech expozic. Vstupné se neplatí. Tento projekt byl původně koncipován na roky 2015-2020. Je pravděpodobné, že jeho letošní pouť může být na delší dobu poslední. Naplánovaná trasa opět projde většinou krajů naší republiky. Plán byl původně rozsáhlejší, avšak pandemie koronaviru mnohé změnila.

První zastávkou v harmonogramu Legiovlaku jsou tentokrát Plasy na severním Plzeňsku. Tamější nádraží ho bude hostit od úterý 2.6. do neděle 7. 6. 2020. Otevírací doba: během všedních dní od 8 do 18 hodin, víkend od 9 do 19 hodin.