OSUDOVÉ OSMIČKY: Sokolové na vrcholu

Přibližná doba čtení: min.

02.07.2018 Martin Marek Historie

Sokol má v novodobé historii našeho národa naprosto zásadní postavení. Ačkoli se jedná především o tělovýchovný spolek, stal se v průběhu let nositelem morálních zásad obnovené české státnosti. Řekněme přímo jejím základem. Krátce po svém vzniku se začal šířit i mimo historická česká území. Většina komunit vzniklých v zahraničí, si s sebou přinesla myšlenku sokolstva. Mnohde Sokol přímo vznikl.

31.3.1912 - Sokolové ze "Vzdělávacího odboru Sokola Žižkov" v Praze v tradičních krojích. (1)

Tradice Sokola přiváděla dobrovolníky do řad zahraničních armád. Snad nejvýrazněji tomu bylo u ČS legií za Velké války. Přijal tak roli jakéhosi pojítka s vlastí. A je potřeba říci, že ve všech těchto rolích Sokolové obstáli nadmíru dobře. Ani jim se nevyhnuly osudové osmičky. V roce 1918 podstatným způsobem napomohli zajištění křehké státní moci nově vzniklého státu, když přímo na domácím území zorganizovali ozbrojenou Sokolskou stráž. V prvních dnech existence republiky fakticky převzala roli policie. Následně Sokol postavil pluky Stráže svobody. Organizovaly bezpečnostní službu. Na Slovensku dokonce čelily vpádu Maďarského vojska. O třicet let později, přesněji v roce 1948, se konal v Praze XI. všesokolský slet. Mělo se jednat o poslední takové vystoupení na dlouhá léta. Bylo to krátce po změně politických poměrů. Průběh sletu již poznamenal vliv nastupující bolševizace společnosti. Navzdory tomu si Sokolové našli cestu, jak vyjádřit svůj nesouhlas. Při slavnostním průvodu odmítli vzdát poctu Klementu Gottwaldovi a dalším exponentům. Kolem tribuny prošli mlčky, s odvrácenou hlavou. Odveta přišla brzy. Mnoho sokolů bylo vyhozeno ze zaměstnání, nevpuštěno na školy a na podzim byl Sokol legálně zlikvidován, vynuceným sloučením do "Jednotné socialistické tělovýchovy". Na dlouhých čtyřicet jedna let došlo k jeho vytlačení z oficiální historie Československa. Avšak komunistům se nepovedlo duch Sokola definitivně rozbít. Stejně jako před tím německým okupantům.

Sokolští praporečníci v roce 1928. (2)

Za vrchol sokolského hnutí u nás můžeme ovšem považovat osudový rok 1938. V tomto jubilejním, dvacátém roce existence R.Č.S., zažila Praha stejně tak jubilejní X. všesokolský slet. Jednalo se o vyvrcholení několika měsíců intenzivních příprav. Během nich probíhaly různé průvodní události. Před sletem například hry středoškoláků. Konal se slet žactva. Den brannosti i závody Mezinárodní tělocvičné federace. „Rozestavného“ běhu z Prahy do deseti pohraničních míst, se zúčastnilo několik desítek tisíc běžců. Vlastní program pražského sletu odstartoval 3. července 1938, tři minuty před třetí hodinou odpolední. Symbolicky dělostřeleckým výstřelem. A stal se opravdu přelomovým. Nejen širokou účastí zahraničních hostů. Ze sportovní události se proměnil na celonárodní manifestaci za obranu republiky. Na 29 000 mužů současně složilo „Přísahu republice“, na ploše strahovského stadionu.

Sokolští muži při svém cvičení. (3)

Nemohl samozřejmě chybět tradiční původ Prahou, který českoslovenští účastníci využili k demonstraci svého odhodlání k boji. Trval celé čtyři hodiny. Armáda se dostala do popředí zájmu, ačkoli přišla na řadu až poslední sletový den. Vojáci předvedli různá cvičení. Nad Prahou létala vojenská letadla i akrobatické stroje. Mezi hosty se objevily útvary spojeneckých států Malé dohody – Rumunska a Jugoslávie.

Příslušníci armády královského Rumunska cvičí se zbraní. (4)

Je potřeba říci, že svoji roli sehrála mimo jiné propracovaná propaganda. Odvedla svoji práci opravdu dobře. Široká veřejnost viděla brannou moc jako záruku státní existence. Pod dojmem sletové ukázky narostla všeobecná důvěra v armádu a možnosti obrany. Dnešní hodnocení jsou však zdrženlivější. Potvrzují skvělý výsledek, na druhou stranu poukazují na neúměrně zkreslený dojem o obranných schopnostech Československa, což nebylo zcela v souladu se skutečností. Podle některých badatelů tento „nesprávný“ dojem přetrvává do dnešních dní, což má za následek chybné vnímání tehdejší reality včetně následného tragického vývoje. Sami Sokolové dokázali svým příkladem vybudit občanskou společnost před nadcházející krizí. Byla to nedocenitelná morální vzpruha. Projevila se zejména v době mobilizace o dva měsíce později.

Hedvábný šátek s potiskem věnovaný X. sletu. (5)

Svým rozsahem patřil slet mezi mimořádné události. Více než dva miliony diváků mohlo sledovat výkon téměř třiapadesáti tisíc cvičenců. Hlavní program doplňovalo několik doprovodných akcí. Strahovský stadion poprvé ozvučily reproduktory, nainstalované pod vlastní cvičební plochu. Vrcholem se stala účast prezidenta republiky, Edvarda Beneše. V průběhu své návštěvy daroval Sokolské organizaci prapor. A ta zůstala odkazu Československa věrna i po jeho úplném rozbití v březnu 1939. Většina vojáků prchajících z protektorátu do zahraničí, prošla sokolským hnutím. Sokolové se zapojili do odboje. Bez jejich rozsáhlé pomoci by se pravděpodobně nepovedlo uspět při likvidaci Reinhardta Heydricha, v květnu 1942. Za svoji odvahu zaplatili krutou daň. Mnoho členů Sokola putovalo do koncentračních táborů, či rovnou na popraviště. Jako státotvorná síla českého národa byli spolu s inteligencí a důstojnickým sborem, určeni ke konečnému řešení. Za vše hovoří statistika. Vězněním prošlo 11 611 členů obce sokolské. O život přišlo na popravištích 1212 osob, přičemž dalších 2176 zahynulo v průběhu věznění. Ke ztrátám je potřeba započítat ještě 124 dorostenců, jímž se nepodařilo přežít období okupace. V jejím závěru se neváhali zapojit do květnového povstání v roce 1945. Šest set padesát čtyři jich obětovalo to nejcennější. Svůj život.

Vlajka Sokola. (6)

Neexistuje snad způsob, jak Sokolům za vše poděkovat. Ačkoli jejich zapojení v občanské společnosti již dnes není tak rozsáhlé jako v polovině minulého století, stále patří k tomu nejlepšímu, co naše země má. Zaslouží si úctu a uznání.

Fotografie:

*1 - Snímek nalezený v pozůstalosti po synech Josefa Churavého, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Josef.Churavy.Vzdelavaci.Odbor.Sokola.Zizkov.1912.jpg
*2 - https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Sokol%C5%A1t%C3%AD_prapore%C4%8Dn%C3%ADci_-_28._%C5%99%C3%ADjen_1928.jpg
*3 - https://commons.wikimedia.org/wiki/File:X._v%C5%A1esokolsk%C3%BD_slet.gif
*4 - http://www.vhu.cz/wp-content/uploads/2013/06/4.jpg
*5 - https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Soubor:X._V%C5%A1esokolsk%C3%BD_slet_1938.JPG
*6 - Sokol 1938

Odkazy:

https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/15302/DPTX_2010_1_11410_OSZD001_71864_0_59065.pdf?sequence=1
http://www.totalita.cz/vzp/vzp_0002.php
http://www.sporilov.info/view.php?cisloclanku=2009100009
http://www.sokol-strasnice.cz/index.asp?menu=789  

---

Tagy:

1938 Historie Sokol Společnost Všesokolský slet

---

Podobné články: