OSUDOVÉ OSMIČKY: Zrodilo se Československo

V říjnu 2018 slavíme sto let od vzniku Československa. Dvacátý osmý den desátého měsíce je pro náš stát bezesporu největším svátkem. Co dalo obyčejnému dni, měsíc po svatém Václavu, tak zásadní význam? V ten den se se doslova a do písmene, obnovila samostatná česká státnost, doprovázená emancipací bratrského národa slovenského. V historickém kontextu se jednalo o epizodu, která v sobě ovšem má mnoho překvapivého. Čtyři roky utrpení světové války si vybíraly daň i na lidu naší země. Atentát na arcivévodu Ferdinanda v Sarajevu přiměl staré mocnářství k válečnému dobrodružství. Konflikt se záhy rozrostl do nevídaných rozměrů. Mnohonárodní Rakousko-Uhersko, porazilo Srbsko až s velkými potížemi, na několikátý pokus. Ztráty byly ohromné. A co teprve Ruská fronta. Ani zde nešlo vše podle představ c.k. generálů. Válka si žádala další lidi, jídlo, munici. Jen z českých zemí narukovalo postupně více než milión mužů. Desetina z nich se nikdy nevrátila domů. Hospodářství nestačilo na takovou zátěž. V obchodech chyběly běžné věci. Průvodním jevem doby se staly seznamy padlých a bída. Slabost podunajské monarchie jí vtáhla do vleku císařského Německa. Bez jeho podpory nešlo téměř nic. Po skonu císaře Františka Josefa prvního, se jeho nástupce, mnohem mladší Karel, chtěl vyvléknout z válečného šílenství. Paradoxně v té době, dokázala císařsko-královská armáda neuvěřitelně porazit Italy. Postoupila do hloubi severní Itálie až na řeku Piavu. Navzdory tomu se v roce 1918 ocitlo Rakousko-Uhersko na pokraji vojenské porážky i ekonomického zhroucení.

Rakousko-uherští kulometčíci v Tyrolsku. (1)

V zahraničí se mezitím zformoval odboj, vedený T.G.Masarykem, M.R.Štefánikem a E.Benešem. Jeho nejzásadnější součástí bylo zahraniční vojsko, známé jako ČS legie. Právě s jejich pomocí nastolovali otázku na sebeurčení československého národa, včetně vzniku samostatného státu. V té době existoval však také odboj na domácí půdě. Jeho posláním ale nebyl přímý střet. Spíše příprava na převzetí státní moci v případě vojenské porážky monarchie. 13.července 1918 vznikl Československý národní výbor (ČNV), složený z představitelů českých politických stran. Na podzim se válečná situace radikálně změnila. Němci nezvládli ambiciózní pokus o zvrat na západní frontě. Ustupovali prakticky všude. Rakousko-Uherská ofenziva proti Itálii zcela propadla. Demoralizované útvary chaoticky utíkaly.  Konec války se blížil. 27.10.1918 odpovědělo Rakousko-Uhersko nótou ministra zahraničí hraběte Andrássyho, na nótu amerického prezidenta Wilsona. Diplomaticky neutrální text si pražská veřejnost vyložila jako kapitulaci křehkého soustátí, ač to tak vůbec nebylo. Plamen byl zažehnut.

Davy lidí na Václavském náměstí v Praze 28.10.1918. (2)

Druhý den dopoledne se po Praze začaly objevovat hloučky debatujících lidí. Dav krok za krokem plnil ulice. Místodržitel odjel shodou okolností brzy ráno do Vídně pro instrukce. Jeho zástupce nevěděl, co má dělat. Státní moc byla vzniklou situací zcela dezorientovaná. Představitelé ČNV zareagovali odvážně. Nejprve zajistili „Obilní ústav“ v Pražské Lucerně. Tím získali kontrolu nad zásobováním potravinami. Poté vyhlásili převzetí správy země, v zájmu udržení pořádku. Za sebou měli davy lidí zpívající českou hymnu a domy ověšené červenobílými prapory.  Symboly císařství začaly padat k zemi. Z počátku nikdo nekladl odpor. Pak do ulic vyrazily oddíly pražské posádky s kulomety. Nakonec se podařilo jednáním dosáhnout stažení vojáků do kasáren. Agrárnický poslanec Isidor Zahradník, oznámil sroceným lidem na Václavském náměstí u sochy sv. Václava, vznik samostatného státu. Události nabíraly spád. Od páté hodiny odpolední se v pražském Obecním domě sešlo plénum ČNV k projednání zákona o zřízení samostatného ČS státu. Návrh textu předložil Alois Rašín.

Alois Rašín, jedna ze zásadních postav prvních let ČSR. (3)

Dokument obsahuje pět zásadních bodů. Začíná větou: „Samostatný stát československý vstoupil v život.“.  Také signatářů je rovných pět. Vyjma zmíněného Aloise Rašína ještě Antonín Švehla, Jiří Stříbrný, František Soukup a Vavro Šrobár. Na scéně se objevily ozbrojené oddíly Sokolské stráže, jako dočasná bezpečnostní složka ČNV. Kromě nich do služby vznikající republiky nastoupili členové dalších tělocvičných a branných spolků, včetně vojáků českého původu. Ve večerních hodinách se shromáždili na pražském Žofíne, kde pod vedením Jaroslava Rošického došlo k ustavení vojenských struktur ČNV. Do města vyrazily pořádkové hlídky.

První zákon Československa. (4)

Mezitím dorazil na pražské velitelství c.k. vojska náčelník Sokola dr. Josef Scheiner v doprovodu Františka Soukupa. Ve svém kroji vyrukoval na přítomné generály pěkně zhurta. Prostě jim oznámil převzetí velení. Konfrontace byla nebezpečně blízko. Nakonec se odehrálo jednání vysokých důstojníků armády s představiteli ČNV. Přineslo oboustranně přijatelný kompromis. Památný den se obešel zatím bez obětí. Československo bylo v plenkách. Čekaly ho dva roky bojů o samostatnost a hranice.

Fotografie:

*1- https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Soubor:MG-Nest.jpg
*2 -https://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:28._%C5%99%C3%ADjen_1918.jpg
*3-https://cs.wikipedia.org/wiki/Alois_Ra%C5%A1%C3%ADn
*4 -https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Ra%C5%A1%C3%ADn_z%C3%A1kon_1918.jpg  

Tagy:

Podobné články: