Případ Franz Ludwig

Přibližná doba čtení: min.

14.09.2017 Martin Marek Historie

Téměř denně nás sdělovací prostředky informují o násilných činech teroristické povahy. Motivace jejich pachatelů je často spojována s radikalizací, o níž se zasloužilo jejich nejbližší okolí. Podobný případ nalezneme mimo jiné v historii spojené s bojem o pohraničí našeho státu. Ústřední postavou se stal vojín Franz Ludwig, vykonávající vojenskou službu u cyklistického praporu číslo jedna československé armády. Ve vypjatých dnech září 1938 použil svoji zbraň proti příslušníkům útvaru, v jehož radách sám sloužil. Způsobil tak jednu z nejtragičtějších události spjatých s ozbrojenými silami předválečné republiky. Na jejím začátku stála národnostní nenávist občanů Československa německého původu vůči Čechům. Na jeho konci smrt šesti mladých mužů, mezi kterými nechyběl ani sám vražedný střelec.

Slavnostní nástup cyklistického praporu. (1)

Cyklistické prapory v rámci branné moci Československa vznikly během její reorganizace v roce 1933. Jednalo se o sloučení již existujících útvarů od hraničářských praporů a jezdectva. Pokud bychom hovořili o povaze jednotky, lze je přirovnat s určitým odstupem k lehké jízdě. Po dojetí na místo určení vojáci sesedli z bicyklů a bojovali ve stylu běžné pěchoty. Mohli provádět průzkum, dopravovat depeše či plnit jiné úkoly. Kolo jim sloužilo jako přepravní prostředek i pro transport těžších zbraní, kupříkladu kulometů.

Límcový odznak cyklistického praporu a rukávová nášivka ČS cyklisty. (2)

Československý vojenský cyklista na svém dopravním prostředku. (3)

Oproti jezdeckým jednotkám měli podstatnou výhodu v nenáročné údržbě. Kolo nepotřebovalo krmení. Obešlo se bez zdravotní péče. Na druhou stranu nosnost byla přirozeně nižší. Dojezd a rychlost se vázala k fyzickému výkonu cyklistů. Proto u těchto útvaru museli sloužit pouze tělesně zdatní jedinci. Plné vystrojený pěšák představuje solidní váhu. Ačkoli kola byla specializovaná pro účel použití, neměla dnešní vymoženosti typu přehazovaček. Voják tedy musel vše doslova vyšlápnout. Kopce. Roviny. Mnohdy v plánovaných časových limitech. Pro státy s rozvinutou silniční síti představovaly cyklistické prapory poměrně levný a efektivní nástroj umožňující rychlé nasazení. Československo nebylo jedinou zemi v Evropě, která se vydala tímto směrem. Koneckonců obdobné útvary vznikaly již v době velké války na obou stranách fronty. R.Č.S. disponovala v třicátých letech dvacátého století pěti cyklistickými prapory. V jejich druhé polovině vznikaly další cyklistické útvary. Například ženijní roty nebo divizní roty pro specifické úkoly.

Vedoucí osobnost sudetoněmecké strany Konrád Henlein při projevu v Karlových Varech. (4)

Když v první polovině září 1938 vypuklo v pohraničních oblastech republiky povstání ČS občanů německé národnosti, zapojily se některé části cyklistických praporů do podpory jednotek SOS jako asistenční oddíly při potlačování nepokojů. Branná povinnost v Československu se vztahovala samozřejmě i na občany německého původu. Stávali se všeobecně rizikovým faktorem ČS armády. Pokud nebyli vyloženě antifašistického smýšleni, například němečtí sociální demokraté, zasáhl je vliv sudetoněmecké propagandy. Ta se ve spolupráci s Hitlerovským německém silně vymezovala proti republice. Žádala odtržení historických území obývaných Němci, přičemž používala jako hlavní argument právo na sebeurčení. K tomu se po roce 1936 přidala zesilující kampaň o útlaku Čechů vůči Němcům. Postupně začala přerůstat až do pověstí o každodenní genocidě sudetských Němců. Na příslušníky ozbrojených sborů byly pak mířeny výzvy k opuštění stanovišť, případně k dezerci, nejlépe s lehkými kulomety. Intenzita propagandy v kombinaci s prostředím si vybírala svoji daň. Mladý Němec obklopený populací dalších Němců, navíc naladěných proti Československu, odolával s velkými obtížemi. Mnozí podlehli. Začaly se množit případy zběhnutí. Dokonce v rámci družstev SOS. 15.9.1938 se nakonec odehrála tragická událost, která mimo jiné změnila pohled velení armády na další nasazováni mužstva německé národnosti.

Hlídka vojenského asistenčního oddílu v Krásné Lípě. (5)

Po vypuknutí sudetoněmeckého povstání v západních Čechách se do prostoru dnešního karlovarského kraje přesunula 4.motorizovaná brigáda. Jejím úkolem bylo zajistit účinnou vojenskou pomoc státní správě při stabilizaci situace. V jejím rámci se nacházela 1.rota cyklistického praporu číslo jedna ze Slaného. Tato rota vyčlenila asistenční oddíl do obce Gossengrün u Falknova nad Ohří (Sokolov). Dnes ji najdeme na mapě pod názvem Krajková. Asistence byla vyslána v důsledku bojů o četnickou stanici o dva dny dříve. Boj si vyžádal oběti na české straně. Přesněji řečeno smrt četnického strážmistra Václava Ráže, těžké zranění četnického závodčího Antonína Pokory a postřelení nadporučíka Otakara Stehlíka. Oddíl se skládal z velké části právě z vojínů německé národnosti. Jedním byl také Franz Ludwig. Zemědělský dělník z Bernartic u Žacléře, tiché povahy, poměrně dobře hodnocený nadřízenými. Po dvacáté první hodině osudného patnáctého září vzal do ruky zbraň a zahájil střelbu do příslušníků své jednotky. Nejprve zaútočil na velitele stráže desátníka aspiranta Antonína Krbce. K usmrcení mělo dojít dvěma výstřely. V následujících minutách pokračoval v palbě, přičemž za jeho oběť padli ještě další vojáci, konkrétně četař Stanislav Kareš, svobodník Václav Čmelda, vojín Bohumil Čapek a vojín František Netík. Do přestřelky se záhy zapojili četníci z místní stanice a pod palbu se dostal i autobus četnického pohotovostního oddílu, přijíždějící shodou okolností na místo. V nastalé situaci přišel ke slovu kulomet, nasazený četníky vystoupivšími z autobusu. Autobus vzápětí odjel pro další četnické posily. Střílející Ludwig se postupně přemisťoval. Jednu chvíli se ukryl pod osobní automobil četnického oddílu, kde náhodou seděl civilní řidič Josef Bláha. Ani jemu se nevyhnulo zranění. Své poslední útočiště nalezl vraždící vojín v budově poštovního úřadu. Po několika dalších ranách střelba umlkla. Vojáci společně s četníky vznikli do poštovní budovy. Franze Ludwiga zde nalezli s průstřelem hlavy. Rozhodl se ukončit svůj život v zoufalé situaci, obklíčen a bez možnosti vyváznutí. A úspěšně. Svým zraněním podlehl šestnáctého září. Takto popisuje tragickou událost hlášení velitel četnického oddělení Karlovy Vary, podané na Zemské četnické velitelství v Praze 16.9.1938 v 17:30.(1) Vlastní hlášení cyklistického praporu uvádí další detaily. Například se zmiňuje o tom, že des.asp. Krbec Ludwiga napomínal za neustálé opouštění služebního prostoru, přičemž mu následně poskytl dvě hodiny na odpočinek. Po tomto rozhovoru měla začít palba Ludwiga právě na zmíněného Antonína Krbce a další vojáky. Upřesňuje smrtelné zranění Franze Ludwiga: „Sebevražedným výstřelem se zasáhl do brady a projektil prolétl lebkou, přesto byl ještě nějaký čas na živu“. (2) Kromě toho uvádí jako střelce z kulometu vojína Strnada. Zde se hlášení cyklistického praporu zcela rozchází s hlášením četníků. Četníci však kulometem patrně nedisponovali. Proto je vojenské hlášení pravděpodobnější. Taktéž nesedí informace o hodnosti Oldřicha Strnada, který je uváděn jinými zdroji jako svobodník v záloze. Hlášení vojáků naopak zcela pomíjí zapojení četníků z místní stanice. Neuvádí příjezd četnického autokaru. Nezmiňuje se o přemístění Ludwiga na poštovní úřad. Uvádí jako místo střelby jen prostor pod osobním automobilem. Postřelený Ludwig měl být dokonce nalezen vedle stojícího vozidla. Jaká verze je ta správná  už asi nezjistíme. V každém případě na fotografii z místa činu je civilní vozidlo i autokar či chcete-li autobus.

Osobní automobil četníků, pod nímž se ukrýval Franz Ludwig. V pozadí autobus četnického pohotovostního oddílu. (6)

Pohnutky Franze Ludwiga k vražednému řádění se nikdy nedovíme. Vzal si je s sebou do hrobu. Byl opravdu skrytým nacistickým fanatikem, jak uvádí Ivo Pejčoch ve své knize věnované cyklistickým praporům? Pak by mohla nezvládnutá nenávist k republice mladíka podnítit k osamocenému činu. Lze spekulovat o náhlém hnutí mysli. Bez ohledu na skutečnost předvedl Franz Ludwig velmi slušný výkon. Pět vojáků usmrtil, další, včetně civilního řidiče, zranil, přičemž všichni byli Češi. Vzhledem k tomu, že v oddíle bylo hodně německých vojínů, prokázal Franz Ludwig až překvapivou přesnost volby obětí. Tento fakt nabízí hned tři uvažované scénáře. Ten první se shoduje s oficiální verzí. Proste se pomátl, začal pálit a po nastalé přestřelce obrátil zbraň proti sobě. Až neskutečně velký počet zasažených osob lze přičíst náhodě. Prostě měl štěstí. Do akce trochu nezapadá jeho útěk na poštovní úřad, čímž ztratil možnost úniku. Jinak lze jeho výkon srovnat s hrdiny dnešních akčních filmů. Druhý počítá se zapojením kompliců. Ať z vlastní jednotky. Nebo henleinovských ordnerů z okolí. Tomu by odpovídala intenzita střelby. Hlášení velitele četnického oddělení Karlovy Vary dokonce uvádí 1-3 střelce. Zmiňuje se rovněž o záblescích výstřelů z prvního poschodí hotelu stojícího na protější straně ulice.Tím se do hry dostává místní obyvatelstvo. Dohodnutý plán pak pravděpodobně narušil nečekaný příjezd autobusu s četníky. Situace se podstatně změnila. Komplici Franze Ludwiga vzali do zaječích a obklíčenému vojákovi nezbylo než si vzít život. Hlášení nicméně jakoukoliv účast místních vylučuje. Přesněji uvádí: „Podle výsledku vyšetřování se zdá, že občané Gossengrünu neměli na případě účastnictví“(3). Třetí scénář je možná nejreálnější. Franz Ludwig zahájil palbu a bezpochyby zavraždil několik lidí. V nastalém zmatku se do přestřelky zapojilo tolik osob, že pár okamžiků stříleli proti sobě navzájem. Jeden ze zasažených – četnický vrchní strážmistr Václav Kožíšek – je uváděn jako raněný ze vzájemné palby četnictva a vojska. Zpráva četníků o průběhu tragédie pak byla napsána tak, aby veškerá vina padla na Franze Ludwiga. Ten už úřední verzi popřít přirozeně nemohl.

Častý obrázek z podzimu 1938 – pohřby padlých příslušníků ČS ozbrojených sborů. (7)

Oběti zmíněného incidentu se dočkaly důstojného posledního rozloučení. Takových probíhalo v kritické době opravdu hodně. Na událost následně zareagoval hlavní štáb branné moci. Aby se zabránilo další podobné tragédii, padlo rozhodnutí nezařazovat vojáky německé národnosti na důležitá místa. K tomu došlo již 16.9., tedy bezprostředně po tragédii. Vojáci nastupující na základě povolávacího rozkazu k bojovým útvarům v Čechách a na Moravě byli jen vystrojeni a určeni k pracovní službě. Mnozí z německých branců to přivítali. Tyto pracovní jednotky dostávaly různé úkoly. Například vyráběly střelecké stolky do lehkých opevnění a podobně.

Obětem věnujme naši vzpomínku. Položili život za stát, v nějž věřili.

Uvedený příklad mimo jiné ukazuje, že ani dvacetiletá výchova k soužití různých národů ve společném státě nezabránila nacistické nákaze. Toto riziko si sebou nesou všechny mnohonárodní komunity, dnes moderně nazývané multikulturní. Je známo jen velmi málo příkladů, kdy si státy na takovém základě zachovají svoji podstatu. Obvykle stačí agresivní rétorika ve spojení s náboženstvím nebo jiným kultem a křehká pospolitost se začne hroutit. Nechť je nám právě tento příklad mementem.

Oběti incidentu 15.9.1938

1.rota cyklistického praporu

• Broženský František, četař, zraněn.
• Čapek Bohumil, vojín, padl.
• Čmelda Václav, svobodník, padl.
• Kareš Stanislav, četař, padl.
• Krbec Antonín, desátník aspirant, padl.
• Lorenz Josef, vojín, zraněn.
• Ludwig Franz, vojín, sebevražda.
• Netík František, vojín, padl.
• Strnad Oldřich, svobodník, zraněn.

ČS četnictvo

• Kožíšek Václav, vrchní strážmistr, zraněn.

Ostatní

• Bláha Josef, civilní řidič, zraněn.

Zdroje:

Miloslav Sviták – KRVAVÁ HRANICE ZÁPADNÍCH A JIŽNÍCH ČECH NA PODZIM 1938, 2017 (recenze ZDE) (1) str. 72 (3) str.73
Ivo Pejčoch – Cyklistické jednotky československé armády (článek), Historie a Vojenství 3/2015
Ivo Pejčoch - Cyklistické jednotky československé armády (publikace), Svět křídel, 2017 (2) str. 60

Fotografie:

*1- http://www.vhu.cz/novy-hav-vojaci-na-kolech-i-na-golfovych-hristich/
*2- MNO čj.20340 Pres. 2. odd.1937
*3- http://www.vhu.cz/novy-hav-vojaci-na-kolech-i-na-golfovych-hristich/
*4 - https://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Konrad_Henlein_v_Karlov%C3%BDch_Varech_1937.jpg
*5- https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Soubor:%C4%8Cs._voj%C3%A1ci_v_Kr%C3%A1sn%C3%A9_L%C3%ADp%C4%9B.gif
*6- Miloslav Sviták – KRVAVÁ HRANICE ZÁPADNÍCH A JIŽNÍCH ČECH NA PODZIM 1938, 2017, str. 74
*7 - https://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Poh%C5%99eb_padl%C3%BDch_%C4%8Desk%C3%BDch_ob%C4%9Bt%C3%AD.jpg

---

Tagy:

1938 ČS armáda Historie Mobilizace

---

Podobné články: