RECENZE: 13.DIVISE od Jiřího Fidlera

Přibližná doba čtení: min.

17.01.2018 Martin Marek Historie

Před několika týdny se mi dostala do ruky útlá knížečka vydaná nakladatelstvím TAMTAM Development s.r.o., z pera historika Jiřího Fidlera. Vyšla v edici ČESKOSLOVENSKÁ BRANNÁ MOC pod názvem 13.DIVISE (1937-1938). Jak už název napovídá, pojednává o historii vyšší jednotky ČS branné moci, která byla dislokována v královském městě Kolíně.

Od roku 1934 začala Československá branná moc procházet poměrně zásadním vývojem. Očekávaný střet s hitlerovským Německem se stal hnacím motorem široké modernizace a příprav na válečný konflikt. Nejznámějším příkladem je bezpochyby rozsáhlá výstavba opevnění. Bylo ovšem chybou se domnívat, že republika chtěla „zabetonovat“ své vojáky a nic jiné nebudovala. Právě naopak. Opevnění mělo sloužit především jako páteř obrany. Nejsilnější linie stálého opevnění obsazovaly elitní hraničářské prapory. Jejich početní stavy dosahovaly několika desítek tisíc mužů. Daleko větší část představovala polní armáda určená k manévrovému boji. Jejím úkolem bylo vézt postupnou obranu českého prostoru a spořádaně ustupovat na moravsko-slovenské pomezí. Tam se zachytit. Následně po očekávané ofenzivě spojenců od západu vyrazit do mohutného protiútoku k opětovnému získání Čech a Moravy. Docházelo proto v širší míře k motorizaci. K útvarům přicházely tanky. Posilovalo se letectvo, byť právě v otázce páteřních stíhacích letounů ČSR zvolila zastaralou koncepci. Prezident Beneš se osobně zasazoval za přestavbu branné moci na sílu, schopnou čelit mnohonásobně silnějšímu nepříteli. S tím samozřejmě souvisela nutnost stavět nová vojsková tělesa. Proto také v roce 1937 vzniká v Kolíně již zmiňovaná 13. divize.

Kniha se podrobně věnuje počátkům reorganizace ČS branné moci a sborové organizační struktuře. Hodnotí stav státu. Popisuje důvody vedoucí k výstavbě nových struktur. Shrnuje důvody pro umístění 13. divize do Kolína. Vedení města se o umístění velitelství divize dozvídá 28.8.1936, symbolicky při návštěvě prezidenta republiky Edvarda Beneše. Oficiálně vznikla až k 15.10.1937. Následuje popis jejího zrodu, hledání vhodných objektů a personálního obsazení. Zde je zajímavé, že město mělo na umístění takového útvaru eminentní zájem a aktivně nabídlo prostory pro velitelství, respektive rozsáhlý objekt bývalé školy. Jak by asi radní některých našich měst reagovali na podobnou výzvu dnes? V dalších částech se autor věnuje zmapování podřízených jednotek. Mezi ně patřily mimochodem i příslušné ženijní oblasti odpovědné za organizaci opevňování.  Fanoušky našich pevností jistě zaujme, že pod kolínskou divizi spadalo mimo jiné okolí Náchoda -  celkem čtyři stavební úseky včetně tvrze Dobrošov – dále pak Trutnovsko s dalšími plánovanými tvrzemi a sruby. Celkem 149 objektů těžkého opevnění.  Plány počítaly s jejich úplným dokončením v létě 1939. K nim připočtěme další kusy lehkého opevnění, kterých mělo být rovných 754, rozdělených do patnácti stavebních úseků. Pod kuratelu divize patřila mimo jiné příprava zatarasování, ničení či zvláštní zařízení na silnicích. Spojaři divize připravovali kompletní komunikační infrastrukturu. Vyšší důstojníci se zabývali plánováním budoucího válčiště. Kniha obsahuje výčet nejzásadnějších osobností divize. Zahrnuje činnost při ostraze hranic v květnu 1938 a lehce se dotýká událostí v září. Více by měla obsahovat navazující publikace. Autor vyzdvihuje skutečnost, že ačkoliv divize existovala do mobilizace jen jedenáct měsíců, musela působit na exponovaném úseku obrany a vyrovnat se s četnými starostmi.

Publikace působí vcelku dobrým dojmem. Obsahuje řadu detailů, přičemž neztrácí čtivost. Autor se vyhnul oblíbenému rozbíjení stránek „boxy“ s dodatečnými informacemi, čímž je čtenář v jiných publikacích odváděn od textu. Pod čarou je uváděn poznámkový aparát s číselnými indikátory, který ovšem neruší. Experiment s různými typy písma se nekoná, což je velmi příjemné. Přílohy jsou bohaté. Seznam zdrojů je na můj vkus až moc podrobný. Homogenitu textu rozbíjí fotografie, černobílé i kolorované. Mapové přílohy jsou užitečné. Jejich přetisk je v některých případech téměř nečitelný. Jedna věc se ovšem poněkud vymyká, a to jsou ilustrace u profilů vysokých důstojníků divize. Jejich použití je určitě vedeno dobrým úmyslem. Bohužel se do knihy příliš nehodí. Především do kombinace s jinak kvalitním obrazovým materiálem. Provedení by mohlo být lepší. V tom ostatním je vidět snaha autora o skutečně hodnotný materiál a vložené srdce. Několikrát lze nalézt odkazy na další připravované publikace obdobného charakteru. A to je určitě dobrá zpráva.

Malá knížečka za pár desítek korun je zajímavé čtení. Není to klasický časožrout. Lze jí přečíst svižně, přičemž na konci má čtenář povědomí o nových poznatcích. Pro fanoušky předválečné československé armády se jedná o dobrou inspiraci navíc za velmi slušné peníze.

• Autor: Jiří Fidler
• Formát: 148x210 mm, lepená křída
• Počet stran: 64
• Rok vydání: 2017

---

Tagy:

ČS armáda Historie

---

Podobné články: