RECENZE: Československé legie 1914-1920 - Katalog k výstavám Československé obce legionářské

Přibližná doba čtení: min.

12.08.2018 Martin Marek Historie

Za poslední téměř tři desítky let od změny společenských poměrů, došlo doslova k renesanci odkazu československých zahraničních vojsk v době Velké války – tvz. Československých legií. Podstatnou měrou k tomu přispívá činnost Československé obce legionářské (ČSOL). Ta se pustila v roce 2009 do přípravy projektu LEGIE 100, který má v době významných stoletých výročí, přesněji 2014-2020, připomenout rozhodující zásluhy legionářů na obnovení samostatné státnosti Čechů a Slováků. V jeho rámci pak vznikly specializované výstavy. Zahrnují široký soubor událostí spojených s tímto klíčovým obdobím našich dějin. Konkrétně se jedná o dvě stálé expozice a třináct putovních výstav. Jen v rozmezí let 2014 a 2016, je shlédlo bez mála třista tisíc návštěvníků. Souhrn výstav následně získal knižní podobu v publikaci Milana Mojžíše „Československé legie 1914-1920 - Katalog k výstavám Československé obce legionářské“, vydané v nakladatelství Epocha v roce 2017.

Autor využil látku soustředěnou pro potřeby výstav, především obrazový materiál, a vytvořil ucelený průřez mapovaným obdobím. Tomu samozřejmě odpovídá rozsah. Čtyři sta padesát šest stran obsahuje více než 500 dobových snímků. Tento přímý pohled na dění doplňují dále mapy, náčrty a další autentické materiály. Například plakáty či výzvy k peněžním sbírkám.

Dobové plakáty umocňují dojem ze studia publikace.

Zcela unikátní je pak protokol z předání zlatého carského pokladu bolševikům, čímž snad skončí neustálé zkazky o jeho rozkradení legionáři. Nechybí schémata, umožňující pochopit časovou osu událostí. Každá kapitola začíná úvodním textem, kde je v několika odstavcích přiblížen kontext popisovaného děje. A není toho zrovna málo. Vždyť čtenář dostane na stůl skutečného knižního bumbrlíka, který váží téměř 1,4 kilogramu.

Protokol o předání carského pokladu.

Ačkoli je publikace označována za katalog, já osobně bych se nebál označení encyklopedie. Ucelenost podávaných informací je skutečně obdivuhodná. Je jedno, zda jí čte úplný začátečník, nebo člověk věci znalý. Navíc kniha obsahuje spoustu souvztažných témat, jež nejsou na první pohled tak patrná. Nevyhýbá se samozřejmě zhodnocení státoprávní situace starého mocnářství před vypuknutím světového konfliktu.

Evropa v předvečer války.

Mapuje důvody vedoucí k válce, situaci v českých zemích, vyjednávání čs. politiků se spojenci, významné osobnosti odboje na domácí půdě i slavný návrat do svobodné vlasti. Podstatnou částí jsou samozřejmě naši krajané v ozbrojených silách na straně dohody. Zabývá se vznikem, vývojem, fungováním a bojovým vystoupením čs. legií v Rusku, Francii, Itálii včetně služby čs. vojáků ve spojeneckých armádách. Popisuje zásadní střety legionářů na všech frontách. Zde zcela jistě překvapí informace o formování posil pro ČS legie ve Francii, z dobrovolníků žijících v USA.

Pasáž o výcvikovém kempu dobrovolníků v USA.

Text dále popisuje vývoj situace na bojištích a také boje legionářů o Slovensko a Těšínsko na přelomu dvacátých let. Fanoušci legií najdou pasáž o legionářských uniformách. Nechybí medailony politických osobností, mezi nimiž zcela přirozeně nalezneme trojici nejvýznamnějších – T.G.Masaryk, E.Beneš, M.R.Štefánik. Obšírněji je zmíněna někdy opomíjená role krajanských spolků v severní Americe. Celkový obraz podtrhuje zhodnocení pařížské mírové konference.

Mapa válečné situace na Slovensku v roce 1919.

Z pohledu čtenáře musím konstatovat, že anotace titulu „Ojedinělý názorný a ilustrovaný přehled o boji za čs. národní nezávislost v letech 1914-1920“, je bezezbytku naplněna. Textu je vyváženě méně, aby bylo více dojmu z fotografií či dalších obrazových materiálů. Oceňuji jeho homogenitu bez rušivých odkazů. Prostě dobře se to čte. Za sebe bych vytknul chybějící pasáž o leteckých silách legií v Rusku. Věnuje se mu všehovšudy jen fotografie na straně 87. Toto považuji za velkou škodu, neboť nejenže byl u ČS vojska na Rusi byl založen vůbec první letecký oddíl naší armády - „Čechoslovácké aviatické oddělení“, dokonce tam došlo 10.4.1918 k úplně prvnímu, historicky doloženému, letu aeroplánu pod ČS vlajkou. V Rusku následně existovaly další letecké útvary - „33.sborový husitský čs. Letecký oddíl“ na Uralské frontě, „1.samarský letecký oddíl Lidové armády“ na povolžské frontě, a nakonec „Letecký oddíl 2. čs. střelecké divise“ ve Vladivostoku. Vznikla také letecká škola v Omsku - „Letecká škola při Leteckém oddílu ČS vojska na Rusi“ -  vycházel časopis „Vrtule“. V „těpluškách“ při cestě na východ, vznikly teze o výstavbě vzdušných sil. A právě do tohoto období lze vysledovat kořeny publikace „Náš vzduch, naše moře“, základ, na němž staví i dnešní letectvo AČR. ČSOL jako by na tuto část legionářské historie zapomínala, byť letectvo této části legií oficiálně zaniklo až 26.4.1920, po evakuaci do R.Č.S. Nicméně aviatici-legionáři v publikaci úplně neschází. Hovoří o nich kupříkladu kapitola „ČECHOSLOVÁCI VE FRANCOUZKÉM LETECTVU“ od strany č.144. Na straně č.301 zmiňuje Františka Císaře, sloužícího u britského letectva na Ruské frontě. Samozřejmě nemůže vynechat toho nejznámějšího letce, přesněji M.R.Štěfánika.

Časová osa popisovaných událostí.

Tisk je kvalitní, v tvrdé vazbě, se záložkovou stuhou. Knihu mohu doporučit všem zájemcům o historii vzniku první Československé republiky. Pro studenty i mládež se jedná o velmi cenný zdroj informací. K sehnání je na akcích ČSOL nebo u knihkupců.

Fotografie:

Přefotografováno z recenzované publikace pro dokumentační účely.

---

Tagy:

Československá obec legionářská Československé legie Československé letectvo ČSOL Historie Milan Mojžíš

---

Podobné články: