Reportáž: Obnovený pomník ČS legionářů v Plzni.

Přibližná doba čtení: min.

10.11.2019 Martin Marek Společnost

V pátek 8. listopadu 2019 proběhla před 20. základní školou v Plzni vzpomínková akce u příležitosti obnovení pomníku Československých legionářů. Pomník stál původně u plzeňského hlavního vlakového nádraží. Jeho nejbližší okolí ovšem prošlo v posledních několika letech rozsáhlou rekonstrukcí, přičemž v roce 2017 musel pomník ustoupit stavením pracím. Bylo pro něho nalezeno místo v klidnější části města, konkrétně na území Městského obvodu Plzeň 2 – Slovany, před již zmíněnou základní školou. Jeho virtuální znovuodhalení zorganizovala Československá obec legionářská jednota Plzeň, ve spolupráci u úřadem Městského obvodu Plzeň 2 – Slovany, za podpory dalších místních organizací a klubů. Moderování se ujal pan inženýr Zděnek Červený. Akci doprovodili technikou již tradičně členové Klubu třetí armády Plzeň.

Památník na svém novém místě.

Vzpomínkový akt by samozřejmě neměl odpovídající vážnost bez přítomnosti slavnostních zástav. Velmi pěkně se vyjímala čestná stráž v uniformách ČS branné moci z konce třicátých let minulého století, přičemž vojáci s typickými hříbkovitými přilbami (vz.32) a puškami vz.24, měli na výložkách označení hraničářských praporů.

Čestná stráž před zahájením aktu.

Technika klubu 3. armády.

Další prapor reprezentoval český skauting respektive Junák – český skaut, z. s. Jako poslední byla na místě také zástava krajské organizace Českého svazu bojovníků za svobodu. Jak víme z médií, ČSBS se v poslední době zviditelnila oceněním kontroverzního poslance KSČM. Následná intervence právě této strany ve prospěch příspěvku ze státního rozpočtu na činnost ČSBS, ukázala další provázání s představiteli komunistů. Osobně proti ČSBS nic nemám, ovšem zvážíme-li, že velice úzce spolupracují s politickou silou, která v minulosti vytlačila legionáře na okraj společnosti a zasloužila se téměř o jejich vymazání z naší historie, je jejich zapojení do akce podobného ražení poměrně zvláštní. Ještě větší zvláštnost vidím ve vztahu ke skautům. V jejich případě komunisté přikročili k úplné likvidaci, za použití velmi represivních nástrojů. Nicméně podobnou pikantérii nalezneme i u vlastního pomníku. Ten byl původně vztyčen u příležitosti 50. výročí od vzniku KSČ v roce 1971. Tvoří ho pylon z liberecké žuly o výšce 8 metrů. Na pomníku se nacházel portrét Klementa Gottwalda, jehož jméno neslo též přilehlé hlavní nádraží. K.Gottwald tam vydržel jen krátce po listopadu 1989. O devět let později se na žulový pylon dostaly reliéfy zásadních osobností naší státnosti, přesněji M. R. Štefánika, T. G. Masaryka, J. Masaryka a E. Beneše. Dílo bylo, dle dnešních měřítek, recyklováno pro nové použití. Na jeho příkladu vidíme, že historie se neubírá vždy přímou cestou.

Nápis na pylonu připomíná vojáky bojující za československou státnost.

Oficiální začátek byl ohlášen na dvanáctou hodinu. Krátce před tím na místo dorazili zástupci našich medií. Novinářům se podařilo získat k natočení rozhovorů některé z přítomných představitelů.

Vozidla medií před školou.

Ing. Lumír Aschenbrenner v rozhovoru s novináři.

Kromě veřejnosti a oficiálních hostů se prostranství před pomníkem zaplnilo též žáky základní školy, před níž je pomník nově umístěn.

Žáci 20.základní školy v Plzni.

Nejprve proběhlo vystoupení folklorního souboru Meteláček. Žáci umělecké školy skvěle předvedli několik lidových písní a svým projevem dali impulz pro další důstojný průběh. Za svůj výkon sklidili vystupující několik zasloužených potlesků.

Folklorní soubor Meteláček před pomníkem.

Po skončení vystoupení zazněla státní hymna české republiky. Svoji řeč pak přednesl starosta městského obvodu Plzeň 2 – Slovany a senátor, Ing. Lumír Aschenbrenner. Jako další vystoupila paní Mgr. Ilona Jehličková. Kromě toho, že působí na 20. základní škole jako zástupkyně ředitele, vykonává také funkci druhé místostarostky městského obvodu 1. Právě její zásluhou došlo k přemístění pomníku na Slovany.

Ing. Lumír Aschenbrenner.

Mgr. Ilona Jehličková.

Zástupce plzeňské jednoty ČSOL pan Miroslav Hus ve svém vystoupení poukázal na význam vlastního vzniku a působení československých dobrovolnických útvarů. Zdůraznil především naprosto zásadní roli ČS vojska na Rusi, když zablokováním transsibiřské magistrály zabránilo návratu zajatců Německa a Rakousko-Uherska po uzavření Brestlitevského míru na jaře 1918 do svých vlastí. Právě tímto činem se ČS zahraniční vojsko legitimizovalo v očích spojenců. Nezanedbatelným způsobem tak přispělo ke konečnému vítězství dohody nad centrálními mocnostmi.

Zástupce plzeňské jednoty ČSOL pan Miroslav Hus.

Po projevech následovalo položení květinových darů a vzdání pocty zástupci zúčastněných organizací.

Vzdání pocty zástupci ČSOL.

Květinové dary u pomníku.

Poté dospěl program ke konci. Navzdory chladnějšímu počasí byl velmi důstojný. Zcela jistě zvýší povědomí o roli našich zahraničních vojsk na obnovení samostatné české státnosti v průběhu dvacátého století.