
Rokycanské muzeum připomnělo ČS letce RAF
Přibližná doba čtení: min.
02.08.2020 Martin Marek Historie
Využil jsem nádherného sobotního dopoledne prvního srpna k návštěvě Muzea na demarkační linii v Rokycanech. Mým hlavním zájmem bylo zhlédnout expozici, kterou rokycanská jednota ČSOL připravila u příležitosti kulatého výročí Bitvy o Británii, přesněji řečeno účasti našich letců na těchto slavných bojích. Už její název zněl lákavě: Výstava Čs. letci v boji o Británii. Našel jsem ji poměrně záhy po vstupu do areálu vedle pokladen. Pod stylově modrým přístřeškem se nacházelo celkem pět panelů s informacemi. Dále vitrína. V té byly k vidění modely letadel a předměty, vztahující se k působení ČS letců v RAF.
Pohled do expozice
Mezi modely zaujal svojí velikostí čtyřmotorový Halifax, jemuž zdatně sekundoval populární Velouš, přesněji řečeno Vickers Wellington v imatrikulací 311. ČS bombardovací perutě RAF. Stíhací stroje nemohl reprezentovat nikdo jiný než Hurricane doprovázený Spitfirem. Činnost spojenou s útoky na pozemní cíle potrhl model Hawkeru Tempest. Že naši letci neprováděli jen bojové lety zase doložil víceúčelový Avro Anson. Mezi předměty byly k vidění odznaky, mapník, dalekohled či pouzdro na pistoli. Organizátoři nezapomněli též na naše pozemní jednotky v Británii, především Československou samostatnou obrněnou brigádu, a to ukázkou výstrojních součástek, rukávových nášivek nebo mačetou z výbavy tanků.
Modely letadel |
Ukázky výstroje ČS. obrněné brigády |
Informační panely podaly návštěvníkům souhrn informací o zapojení Čechoslováků do bitvy v období od 10.7. do 31.10.1940. Těch bylo bezmála devadesát, přičemž mluvíme přímo o letcích, vykonavších bojový let v daném období. Dobrovolníci v RAF však sloužili taktéž u pozemního personálu. Ani na ty nelze zapomínat. Vždyť bez úmorné práce mechaniků společně se zbrojíři nemohl žádný letoun úspěšně bojovat proti nepřátelům.
Panely výstavky
Expozici lze rozsahem označit za poměrně skromnou, což jí ovšem neubírá na důstojnosti. Je chvályhodné, že se muzeum připojilo k připomínce kulatého výročí významné události našeho zahraničního odboje v letech druhé světové války. Právě Bitva o Británii znamenala první výraznější porážku Německa od září 1939. Výstavu bylo možné vidět od 13.7.2020 do 2.8.2020. Za její přípravu patří rokycanské jednotě ČSOL rozhodně dík.
Přístřešek dočasné výstavky byl umístěn opravdu optimálně. Všichni příchozí včetně odchozích ho nemohli minout. K prohlídce výstavky nebylo nutné platit vstupné. Já jsem se rozhodl využít šanci k návštěvě dalších expozic muzea. Za přijatelný peníz jsem si zakoupil vstupenku a zamířil do nitra areálu.
Technika muzea pod přístřešky
Rokycanské muzeum disponuje skutečně úctyhodnou sbírkou technických exponátů. Kolová i pásová technika. Rakety. Bohatá ukázka dělostřeleckých systémů. Samozřejmě dominuje výzbroj bývalé Varšavské smlouvy, resp. ČSLA a jejich nástupců. Milovníci historie si najdou kusy z válečných let. Hledači zajímavostí narazí na zapomenutá vozidla.
Bojové transportéry ČS armády a AČR |
Samohybka 2S1„Gvozdika“ a protiletadlová střela S-75 DVINA |
Nekorunovaným králem rokycanského muzea je zcela jistě tank T-34/85. Stojí hned na několika místech. Kromě vlastního tanku jsou k vidění odvozeniny jako samohybné dělo SU-100 (SD-100) nebo vyprošťovací tank VT-34 VÝTAH. V jeho případě se jedná se o vlastní československou konstrukci. Výroba probíhala mezi lety 1959 a 1963 ve slovenském Martine. Vzniklo 285 kusů. Perličkou je, že vydržely ve službě až do poloviny sedmdesátých let, kdy je začaly nahrazovat modernější verze.
T-34/85
Na ukázkách se nachází také samotné věže z tanku T-34/85. Jedna z nich je osazena na věrné ukázce zesíleného polního opevnění, stavěného za totality v pohraničí na obranu proti imperialistické agresi. Jeho specifikem bylo využití betonových prefabrikátů.
SU-100 |
VT-34 |
Výčet další tankové techniky by byl dlouhý. Nalézaly by se na něm též více anebo méně zdařilé repliky německých obrněnců z let druhé světové války. Repliky jsou postaveny na podvozcích pásových vozidel socialistické éry. Shodou okolností stojí ve stejné řadě, jako variace masově rozšířených tanků T-55.
Repliky tanků Tiger a Panther |
Modernizovaný T-55 |
V jejich sousedství se nachází téměř kompletní legendární stíhač ze zámoří a to P-51D Mustang, jak vystřižený z filmu „Red tails“. Svými výkony výrazně změnil poměr sil na Evropském nebi. Společně s dalšími spojeneckými stroji přispěl k definitivnímu sražení Luftwaffe na kolena.
Okřídlený exponát, obávaný nepřítel německých pilotů
Muzeum se rovněž pustilo do rekonstrukce méně známé verze německého stíhače tanků Hetzer, s kanónem bez brzdovratného ústrojí. Při mé návštěvě se nalézal bezprostředně za vstupem do venkovních expozic spolu s dalším exemplářem T-34/85.
Netradiční Hetzer nemohli příchozí vynechat
Venkovní expozice se mohou pochlubit opravdu rozsáhlým arzenálem dělostřelectva včetně protiletadlových kompletů. Pro modeláře výborný zdroj inspirace. K návštěvě dále vybízí vnitřní expozice, obsahující mnoho zajímavých informací, ukázek a diorám.
Houfnice 122 mm a další těžší děla |
Sbírka protitankových děl sovětského původu |
Odvážlivci mohou zkusit interiér známého Řopíku. Za sebe velmi oceňuji část věnovanou zmapování obrněných vozidel prvorepublikové armády, která méně znalým poskytuje takřka úplný přehled zavedených i experimentálních typů. Nechybí zmínky o ČS legiích či obraně hranic v roce 1938. Ve smyčce běží mobilizační vyhláška z osudových chvil. Replika celnice dává možnost nasát atmosféru nešťastného podzimu 38. Jako další mě velmi zaujala expozice našich bývalých raketových sil. Například fáze letu balistické rakety byla pro mě prakticky neznámá. Možná právě nutnost udržovat rozsah vnitřních expozic je důvodem, proč některá venku vystavená technika poněkud vzhledově strádá. Pravděpodobně čeká na rekonstrukci. A protože je v názvu muzea „demarkační čára“, zcela přirozeně nemůže chybět budova věnovaná armádám SSSR a USA. Vchodu dominuje strážnice z demarkační čáry. Busty v nadživotní velikosti připomínají velitele spojeneckých svazků. Expozice nevynechává ani protivníky, tedy Němce. V jejich případě se nevyhýbá připomenutí toho nejodpornějšího – vyhlazovacích táborů, kde byl bestiálním způsoben ukončen život miliónů lidí.
Busty spojeneckých velitelů a strážnice z demarkační čáry Fotografie: Martin Marek
Odkazy:
https://www.facebook.com/csolrokycany/
http://vojenskemuzeumrokycany.cz/
Tagy:
1938 311 ČS bombardovací peruť AČR Československá obec legionářská Československé legie Československé letectvo ČS armáda ČS letci ČS perutě RAF ČSOL Historie houfnice Mobilizace RAFPodobné články:
- Diskuse o tancích u Sokolova v roce 1943 pokračuje 02.03.2023
- Třístovka vojáků základní služby z letiště Bory 20.11.2022
- Štěstí v neštěstí u Zborova 30.06.2022
- Čestná vstupenka na zborovské slavnosti z roku 1937 28.06.2022
- Horká chvilka při přeletu Magistera 17.10.2021
- Rozhovor: Znovuobjevený Oldřich Kestler 31.03.2021
- Československá revoluční medaile 14.12.2020
- Pamětní listy prezidenta Edvarda Beneše 03.09.2020
- Ohlédnutí za výstavou věnovanou ČS letcům v RAF 11.07.2020
- Reportáž: Legiovlak v Plasích 09.06.2020