Stříbrná mince První umělá družice

Přibližná doba čtení: min.

03.10.2023 Martin Marek Numismatika

Každý z fanoušků kosmonautiky zná průkopnický úspěch vesmírného programu tehdejšího Sovětského svazu – družici Sputnik 1. Jednalo se o skutečně první krok lidstva ke hvězdám. V období studené války měla tato událost značné politické důsledky. Země sovětů ukázala, že dokáže předstihnout svého globálního rivala – USA – na poli raketové techniky. Zároveň demonstrovala schopnost dopravit jaderné zbraně na území svých protivníků. Pro západní svět představoval Sputnik 1 šok a ránu pro poválečnou prestiž. Přitom výchozí podmínky měl západ na první pohled lepší. Po rozdrcení nacistické třetí říše se spojencům do ruky dostaly výsledky německého vývoje odvetných zbraní, kde rakety hrály významnou roli. Kromě dokumentace i celých raket, padl do rukou Američanů Hitlerův raketový odborník Werner von Braun s velkou částí jeho týmu. Výměnou za beztrestnost vstoupil do jejich služeb, přičemž v zásadě pokračoval ve své práci pod jinou vlajkou. Sověti také ukořistili potřebný materiál včetně zatčení několika německých inženýrů. Přesto byla optická výhoda na straně Ameriky. Měli však výjimečně talentovaného Sergeje Pavloviče Koroljova. Tento konstruktér se zasloužil o rozvoj sovětského raketového programu. Stál za první mezikontinentální raketou na světe – R7 a prvními generacemi raket strategických sil SSSR. Kromě toho byl bez nadsázky otcem sovětské kosmonautiky. 4.10.1957 odstartovala z komplexu Bajkonur v Kazachstánu upravená raketa R7 a vynesla na oběžnou dráhu Sputnik jedna. Kosmický věk lidstva začal. 


Model Sputniku jedna v muzeu (1)

První lidstvem vyslaný objekt na oběžnou dráhu země v sobě kombinoval jednoduchost s dostupnou technologií své doby. Vnější obal tvořily dvě spojené polokoule o hmotnosti necelých osmdesát čtyři kilogramů. Výrazným rysem byl anténní systém. Skládal se z čtveřice dipólových antén. Páry měly rozdílnou délku - 2,9 m a 2,33 m. Každá byla vybavena pružinovým systémem zaručujícím její rozevření do úhlu sedmdesát stupňů po dosažení oběžné dráhy. Hlavním úkolem obalu byla ochrana a tepelné stínění technického vybavení. To se nacházelo v hliníkovém pouzdře kulového tvaru. Pouzdro bylo utěsněné. Atmosféru tvořil dusík o tlaku 1,2 atmosféry. Dusík se využíval k chlazení elektrotechnických zařízení na palubě, tedy především radiostanice. Jeho cirkulaci zajišťoval v případě potřeby malý ventilátor. Čidla teploty a tlaku patřily spolu s dvěma vysílači k jedinému vybavení satelitu. Neměl provádět žádné výzkumy či pozorování, vyjma vysílání signálů na dvou kmitočtech - 20,005 a 40,002 MHz při výkonu 1 W. To bohatě stačilo na zachycení pravidelného pípání běžnými radiopřijímači na zemi. Koneckonců úkolem malé družice nebylo nic jiného než demonstrovat svůj pobyt na oběžné dráze. Ten skončil v lednu 1958, kdy Sputnik 1 po 1440 obletech planety vstoupil do atmosféry a shořel.


Poštovní známky s námětem Sputniku jedna (2)

Otevření dveří k dobývání kosmu se záhy stalo námětem uměleckých děl včetně poštovních známek, plaket, medailí i mincí. Jen u nás byly v průběhu posledních patnácti let vydány tři stříbrné mince věnované výročí této události. Naposledy to byla Česká mincovna a.s. V roce 2022 zařadila Sputnik 1 do edice Mléčná dráha pod názvem První umělá družice. Emitentem tohoto exempláře je korálový ostrůvek v Oceánii Niue, který je skrz přidružení k Novému Zélandu součástí britského společenství národů. Na aversu najdeme kruhy v obilí a létající talíř, který osvětluje portrét její výsosti královny Alžběty druhé. Protože se jedná o minci, nachází se tam vyjádření nominální hodnoty „1 DOLLAR NIUE ISLANDS“, rok vydání a jméno panovníka ELIZABETH II. Tento typ aversu byl použit pro dvě mince vydané v roce 2022. S ohledem na úmrtí královny vyšly mince z dané edice v roce 2023 se státním znakem ostrova Niue, jímž byla nahrazena podobizna bývalé panovnice.


Avers mince (3)

Hlavní motiv – Sputnik 1 – dominuje reverzu mince. Doprovází ho ztvárnění planety Země, jiné družice (vzdáleně připomínající Sputnik 3) včetně několika hvězd a dalších dvou planet. Nechybí nápis SPUTNIK 1. Satelit je kolorován, což z něho dělá výrazný rys reversní strany.


Revers mince (4)

Mince má průměr 37 mm při hmotnosti 31,1 gramů. Je ražena z ryzího stříbra 999 / 1000 v kvalitě proof. Hraná hladká bez číslování. Samozřejmostí je certifikát pravosti v trojjazyčném provedení. Mince je umístěna v ochranné kapsli, vložené do luxusní krabičky potažené umělou kůží. Autorem je medailér pocházející z Ruské federace Asamat Baltaev, DiS. Náklad dal rovných 2500 kusů. Minci prodávaly provozovny České mincovny a dalších obchodní organizace. Hodnotu má samozřejmě sběratelskou, protože nominální hodnota je u nás prakticky nesměnitelná.


Mince v krabičce s certifikátem (5)

Tento výrobce nesáhl k motivu Sputniku 1 ve své výrobě poprvé. Například v roce 2017 si našel místo v edici České mincovny  Století létání také jako stříbrná mince. Vyšla v nákladu čtyři sta kusů v říjnu zmíněného roku. Emitentem je opět Niue, při stejné nominální hodnotě tedy 1 NZD.  Jedná se o klasickou uncovku o průměru 37 mm a hmotnosti 31,1 gramů, raženou z ryzího stříbra 999 / 1000 v kvalitě proof. I v tomto případě je autorem Asamat Baltaev, DiS. 


Mince z roku 2017 (6)

Pro úplnost dodejme že o dekádu dříve vydala obdobnou minci Česká národní banka v nominální hodnotě 200 Kč. Výroba proběhla také v České mincovně. Autorem byl známý český medailér Luboš Charvát. Materiál mince je slitina mědi a stříbra 900/1000 Ag, 100/1000 Cu. Hmotnost exempláře je 13 g při průměru 37 mm. Jak bývá u mincí ČNB zvykem prodávala se v běžné kvalitě i proof. Vyraženo bylo 14 797 ks od každého provedení.


Mince z roku 2007 (7)

V poslední době se objevují označení Sputniku 1 za ruskou družici. Je pravda, že kosmický program Ruska je pokračovatelem z dob svazu sovětů, nicméně konkrétně v tomto případě jde o značnou nepřesnost. Družici vypustil mnohonárodnostní SSSR. Sám hlavní konstruktér Sergej Koroljov je toho dokladem. Narodil se na Ukrajině, otec pocházel z Běloruska a děd byl Rus. Start proběhl z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu. A takto bychom mohli pokračovat. To však nic nemění na tom, že let Sputniku jedna bude vždy patřit mezi milníky kosmického výzkumu. Věřím, že se jím budou inspirovat další umělci a vzniknou nová ztvárnění jeho fascinujícího příběhu.

Fotografie

*1- https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Sputnik_satelitea.jpg
*2–5 – vlastní sbírka Martin Marek
*6 – převzato Česká mincovna a.s.
*7 – převzato www.zlataky.cz

Zdroje:

Tagy:

Investiční mince Vesmír

Podobné články:

  • follow us in feedly